23 C 79/2021-27 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 2 003 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že na žalobkyni jako společnost nástupnickou přešlo v důsledku fúze sloučením veškeré jmění zanikající společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 21. 11. 2019 uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem byl produkt předchůdkyně žalobkyně„ Auto GO 0119“. Touto smlouvou se předchůdkyně žalobkyně pro případ způsobení škody provozem motorového vozidla tovární značky Ford, typ Galaxy, [registrační značka], zavázala poskytnout žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění. Za tento závazek žalobkyně se žalovaný počínaje dnem 21. 11. 2019 zavázal platit čtvrtletně částku 1 398 Kč, a to vždy k 21. dni v měsíci únoru, květnu, srpnu a listopadu příslušného roku. Doba trvání smlouvy nebyla sjednána. Žalovaný však účastníky smluvenou částku za produkt předchůdkyně od 21. 2. 2020 neuhradil. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn písemnou upomínkou předchůdkyně žalobkyně ze dne 5. 5. 2020, která vyjma poučení o možném zániku uzavřené smlouvy obsahovala rovněž výzvu k úhradě žalovaným doposud nezaplacené dlužné ceny za produkt žalobkyně, a to do 10. 6. 2020. S ohledem na skutečnost, že žalovaný na výzvu předchůdkyně žalobkyně nikterak nereagoval, byl mu dopisem ze dne 24. 6. 2020 oznámen zánik žalovaným a předchůdkyní žalobkyně uzavřené smlouvy. V neposlední řadě pak byl žalovaný vyzván k úhradě předmětné dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 18. 12. 2020 odeslané žalovanému zástupcem žalobkyně téhož dne. Přestože žalovaný nijak nezpochybnil existenci žalobkyní požadované dlužné částky, ani nerozporoval skutečnost, že předmětná dlužná částka žalobkyni nebyla zaplacena, do dne vyhlášení rozsudku ničeho neuhradil. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě vyhověl. 7. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva o odpovědnosti z provozu motorového vozidla na dobu neurčitou, kde předchůdkyně žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Pojistné období bylo smluveno jako čtvrtletní, s počátkem od 21. 11. 2019. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi ním a předchůdkyní žalobkyně uzavřené pojistné smlouvy, a to když ve lhůtě splatnosti do 21. 2. 2020 a do 21. 5. 2020 neuhradil sjednané pojistné ve výši 1 398 Kč za každé příslušné pojistné období. Na základě upomínky předchůdkyně žalobkyně doručené žalovanému s výzvou k zaplacení dlužného pojistného, včetně upozornění na zánik pojištění v případě neuhrazení tohoto pojistného a lhůtou splatnosti delší než jeden měsíc, konkrétně do 10. 6. 2020, pozbyla předmětná pojistná smlouva svojí platnosti uplynutím téhož dne. Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě částky představované poměrnou částí neuhrazeného pojistného za období od 21. 2. 2020 do 10. 6. 2020 ve výši 2 003 Kč, a to včetně úhrady úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 003 Kč od 11. 6. 2020 do zaplacení. 8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 003 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.