42 C 289/2021-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 19 501,16 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne [datum] úvěr ve výši 15 200 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 15.4.2016. K uzavření úvěrové smlouvy došlo elektronicky prostředky komunikace na dálku. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], úvěr byl vyplacen k datu [datum], variabilní symbol platby: [číslo]. Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovanou do dnešního dne uhrazen v celé výši. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovanou telefonicky, avšak bezúspěšně. 2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ 3. Žalobkyně předložila listinu nazvanou„ Smlouva o zápůjčce“ bez data a bez podpisu žalované (dále jen„ Smlouva“), která obsahuje jméno a rodné příjmení žalované včetně jejího rodného čísla a adresy, dále číslo jejího bankovního účtu. Smlouva je dle úvodních ustanovení uzavřena v souladu s ustanovením § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na základě Smlouvy měla být žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 15 200 Kč se splatností do 30 dnů, poplatek za poskytnutí zápůjčky činí 4 301,16 Kč, měsíční procentní sazba zápůjčky činí 2% a výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) 1 973,19 %. Ze všeobecných smluvních podmínek lze dovodit způsob poskytnutí zápůjčky popsaný žalobkyní v žalobě, tedy Smlouva měla být uzavřena prostředky komunikace na dálku - prostřednictvím internetu, jejímu uzavření měla předcházet registrace žalované na webových stránkách předchůdkyně žalobkyně, v rámci které žalovaná měla poskytnout předchůdkyni žalobkyně osobní údaje. Následně žalovaná odsouhlasila znění smlouvy o zápůjčce a zaslala předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétní zápůjčky. Po prověření úvěruschopnosti žalované pak mělo dojít k zaslání konkrétního návrhu smlouvy o zápůjčce a po jeho odsouhlasení ze strany žalované i k výplatě zápůjčky bezhotovostním převodem na účet žalované. Ke Smlouvě doložila žalobkyně rovněž rozhodčí smlouvu ze dne [datum] uzavřenou mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně, žalobkyně však neuvedla, jaké skutečnosti má tato smlouva prokazovat, soud jí tedy nebude důkazně hodnotit. Z potvrzení o bezhotovostní platbě ze dne [datum] soud dovodil, že částka 15 200 Kč byla toho dne poukázána na účet č. [bankovní účet], pod číslem účtu je uvedeno jméno a rodné příjmení žalované, platba je uskutečněna pod variabilním symbolem [číslo]. Předžalobní výzva ze dne 2.2.2021 byla žalované zaslána prokazatelně téhož dne, jakož i oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] zaslané žalované postupitelem. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], tato smlouva obsahuje seznam postupovaných pohledávek v rámci své přílohy č. 1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná na svůj dluh neuhradila před podáním žaloby ničeho. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 31.8.2021, kterou si soud vyžádal dle návrhu žalobkyně, bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] připsána od předchůdkyně žalobkyně částka 15 200 Kč a účet příjemce této částky je účtem žalované. 4. Po zhodnocení shora uvedených důkazů má soud za to, že žalobkyně neprokázala uzavření závazku v podobě úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, a to uzavřením Smlouvy k datu tvrzenému žalobkyní. Právně tedy nelze aplikovat ustanovení o smlouvě o zápůjčce, tj. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, dle kterého:„ Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Smlouva neobsahuje datum a podpis žalované, Smlouva měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostředky komunikace na dálku, a to v rámci internetových stránek předchůdkyně žalobkyně, kde se měla žalovaná nejprve zaregistrovat zadáním osobních a kontaktních údajů, následně mělo dojít ke zřízení klientského účtu žalované. Poté měla žalovaná zaslat předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního spotřebitelského úvěru. Následně byla prověřena schopnost žalované úvěr splácet a poté žalovaná dle tvrzení žalobkyně schválila návrh konkrétní smlouvy o zápůjčce, a to vše v rámci uživatelského účtu žalované, ke kterému měla pomocí vlastního hesla přístup pouze žalovaná. Přestože soud připouští, že smlouvu o zápůjčce je možné uzavřít prostředky komunikace na dálku, je však na žalobkyni, aby domáhá-li se plnění z takové smlouvy, prokázala uzavření takové smlouvy. Žalobkyně však neprokázala (ke způsobu uzavření Smlouvy žalobkyně nepředložila jediný důkaz), že způsobem popsaným v žalobě skutečně k uzavření Smlouvy došlo, tedy neprokázala postup zahrnující přihlášení klienta do chráněného internetového prostředí, vyplnění žádosti o registraci, o úvěr, odsouhlasení Smlouvy a souvisejících dokumentů žalovanou. Nelze tedy dovodit, že bylo uskutečněno právní jednání žalované, kterým žalovaná projevila vůli býti právně zavázána příslušnou Smlouvou. Žalobkyně prokázala, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou, z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyni tedy svědčí v důsledku výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace v řízení. 5. Na druhou stranu soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že předchůdkyně žalobkyně poukázala žalované částku 15 200 Kč, a to dne [datum] na účet č. [bankovní účet]. Tato skutečnost vyplývá ze zprávy banky vyžádané k návrhu žalobkyně a z potvrzení o bezhotovostní platbě. Výsledky dalšího provedeného dokazování nebylo nijak zpochybněno, že se jedná o plnění, kterého se dostalo žalované bez právního důvodu, a žalovaná sama proti žalobě neuplatnila žádné námitky. Soud tedy aplikoval pravidla o bezdůvodném obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 6. Soud se zabýval i otázkou žalobkyní uplatněného úroku z prodlení a dospěl k závěru, že dluh z bezdůvodného obohacení je dluhem, u něhož nebyl ujednán čas splnění. Je proto na místě vyjít z pravidla obsaženého v § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ V daném případě žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně předžalobní výzvou, která byla dána k poštovní přepravě dne 2.2.2021. Při pravidelném běhu věcí mohla do sféry dispozice žalované dorazit nejprve dne 3.2.2021, a tedy nejprve dne 4.2.2021 měla žalovaná plnit. Proto má ode dne následujícího (od 5.2.2021) žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 5.2.2021 z částky 15 200 Kč rovnající se bezdůvodnému obohacení žalované. V tomto rozsahu soud také žalobě ve výroku I tohoto rozsudku vyhověl. 7. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť další nároky žalobkyně se opírají o obsah Smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 315,28 Kč, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57 % a úspěchu žalovan