7 C 211/2021-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nezaplaceného neoprávněného odběru elektrické energie, když žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) a je držitelem licence [číslo] na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona, a je vlastníkem zařízení distribuční soustavy kabelového vedení nízkého napětí. Pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne [datum] kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaná na odběrném místě [obec a číslo], [PSČ] [obec], provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ Energetický zákon“), ve znění pozdějších předpisů. Následkem výše uvedeného jednání žalované vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Dne 9. 11. 2020 byla v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie. Přerušení dodávky bylo provedeno odpojením odvodního vodiče z elektroměru v. [číslo] se stavem 1 408 kWh a s jeho opětovným zaplombováním. Při kontrole odběrného místa techniky společnosti [právnická osoba] bylo dne [datum] zjištěno porušení plomb na krytu svorkovnice elektroměru a připojení odvodního vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Stav elektroměru v době kontroly byl 1 515 kWh. Technici dodavatelské firmy [anonymizována dvě slova] neoprávněné napojení ukončili a uvedený elektroměr opětovně zaplombovali v přerušeném stavu. Oznámení včetně poučení o zjištění neoprávněného odběru bylo zanecháno v elektroměrovém rozvaděči. Jelikož nedošlo k prokazatelnému předání informace prostřednictvím oznámení, byl žalované zaslán informativní dopis o zjištění NO, kterým byly žalované sděleny důsledky zjištění NO ze dne [datum]. Pro výpočet výše škody za neoprávněný odběr elektřiny je nutné stanovit množství neoprávněně odebrané elektřiny. Toto bylo zaznamenáno bez platné smlouvy o sdružených službách dodávky elektrické energie užívaným elektroměrem. Takto zjištěná hodnota byla ohodnocena cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný dne [datum]: (rozdíl stavů VT) x cena za 1 kW dle § 9 odst. 9 vyhlášky č. 82/2011Sb = (1515 kWh - 1408 kWh) x 5, 71475 Kč/kWh 107 kWh x 5, 71475 Kč/kWh 611, 47 Kč 3. Dle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 7 163,20 Kč představuje souhrn služeb vynaložených na zjištění neoprávněného odběru. Mezi služby spadá zejména práce techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálů k samotné práci techniků, a jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. Částka je dále navýšena o daň z přidané hodnoty. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 7 774, 67 Kč, která se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 611,47 Kč a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 7 163,20 Kč vč. DPH vypočítané dle vyhlášky. Žalobkyně dne 9. 12. 2021 vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky vystavením faktury [číslo] splatné dne 30. 12. 2020. Tato faktura byla žalované doručena, avšak žalovaná na ni nikterak nereagovala. Žalobkyně vedena snahou řešit celou záležitost smírnou cestou opětovně vyzvala žalovanou upomínkou ze dne 12. 1. 2021 k uhrazení dlužných částek. Ani na tuto upomínku žalovaná nereagovala. Žalobkyni nezbylo nic jiného než se se svými 4. nároky obrátit na soud. S úhradou výše uvedené faktury je tak žalovaná v prodlení, a to od 31. 12. 2020. Žalobkyně proto požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 7 774, 67 Kč od 31. 12. 2020 do zaplacení. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 7. Důkaz soud provedl protokolem o kontrole odběrného místa, který obsahuje popis výsledku této kontroly. Z faktury [variabilní symbol] ze dne 9.12.2020 na částku 7 774,67 Kč vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k úhradě této částky se splatností do 30.12.2020. Z čestného prohlášení zaměstnankyně žalobkyně vyplývá, že částka ve výši 7.774,67 Kč, představující prokazatelné nezbytně nutné vynaložené náklady společnosti [právnická osoba] na zjištění neoprávněného odběru, byla společností [právnická osoba], uhrazena na základě faktury [číslo] vystavené dne 18.01.2021 se splatností 08.02.2021 a to ke dni 12.02.2021. Soud dále provedl důkaz upomínkou ze 12.01.2021 a oznámením o ukončení dodávky elektřiny ke di [číslo]. Posledním důkazem je předžalobní výzva, adresovaná žalované. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Právě toto ustanovení dopadá na zjištěný skutkový stav. Žalovaná jako vlastník nemovitosti a odběratel za škodu objektivně odpovídá. Škodou pak jsou podle zákona i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru. Ustanovení § 51 odst. 3 pak dále rozvíjí ustanovení § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb.. Podle tohoto ustanovení součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na náhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů, vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřícího zařízení a případně znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo distribuci elektřiny. 9. Žalobkyně prokázala, že v příčinné souvislosti s protiprávním zásahem do předávacího místa elektrické energie, které je ve vlastnictví žalované, vynaložila žalovanou částku. Její smluvní dodavatel ji řádně vyfakturoval poté, kdy ji vyúčtoval v souladu s ceníkem. Žalobkyně prokázala, že ji uhradila. Odpovědnost za škodu je objektivní. Žalovaná se v tomto případě nemůže vyvinit. Žaloba byla podaná v plném rozsahu důvodně, a proto jí soud vyhověl včetně příslušenství, kterým je zákonný úrok z prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu, žalobkyně má dle ustanovení § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení v požadované výši 8,25 % ročně z žalované částky od 31.12.2020 do zaplacení. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi