7 C 214/2021-20 — Okresní soud v Sokolově

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku. K uplatněnému nároku přitom uvedla:“ Právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ ČS“), uzavřela se žalovanou smlouvu o účtu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky ČS. Žalovaný byl dle Smlouvy povinen platit ČS ceny za služby a produkty poskytované ČS v souladu s platným sazebníkem ČS. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalované povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku (až do doby jeho vyrovnání) byla žalovaná povinna hradit ČS z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení ve výši dle Oznámení ČS (tj. ve výši zákonné dle občanskoprávních předpisů). Debetní zůstatek přes upomínky učiněné ze strany ČS vyrovnán nebyl, a proto převedla ČS pohledávku dne 01.06.2020 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 2 570 Kč a úrok z prodlení 100,81 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaná byla o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměna výzvou ze dne 1.06.2020 a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni 1.02.2021. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení, tj. k 1.02.2021, celkem 2 828,17 Kč a skládala se z: zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 2 570 Kč, úroku z prodlení do 1.02.2021 ve výši 258,17 Kč. Jistina pohledávky je od postoupení pohledávky žalobci i nadále úročena úrokem z prodlení ve výši dle předpisů občanského práva. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 19.2.2021. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od 01.06.2020, do dne postoupení pohledávky, tj. do [datum], nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: dlužné jistiny ve výši 2 570 Kč, úroků z prodlení ve výši 258,17 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky. Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky ve výši 2 570 Kč, od 2.02.2021 do zaplacení. Žalovaná byla žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby odeslanou doporučeně dne 4.03.2021, ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena.“ Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud vycházel z důkazů založených žalobkyní ve spise. Ze Smlouvy o účtu, Všeobecných obchodních podmínek ČS a Oznámení ČS soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o účtu [číslo]. Z Transakční historie a výpisů z účtu žalované soud zjistil, že žalované vznikl nepovolený debetní zůstatek v žalované výši. Výzva k úhradě, výpověď smlouvy pak prokazují, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Smlouva o postoupení pohledávek + Seznam postoupených pohledávek a Potvrzení o zaplacení úplaty dle smlouvy o postoupení pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky žalované vč. dokladu o odeslání prokazují, že pohledávka Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], postoupila pohledávku na žalobkyni. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění, když soud vyšel z nesporných skutkových tvrzení obsažených v žalobě, dospěl soud k závěru, že uzavřením shora uvedené smlouvy vznikl mezi žalobkyní a žalovaným závazek v podobě smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z.:„ Smlouvou o úvěru se zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Žalovaná úvěr čerpala, avšak poskytnuté finanční prostředky nevrátila zcela, tak jak bylo ujednáno. Po právní stránce soud uplatněný nárok žalobkyně posuzoval ve smyslu § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v aktuálním znění (dále jen „o. z.“), podle něhož:„ Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.“ V daném případě totiž účastníci ve Smlouvě (uzavřené v souladu s ustanoveními upravujícími smlouvu o účtu dle § 2662 o. z.) ve spojení s Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba] dohodli, že banka je oprávněna odepsat prostředky z účtu klienta i v případě, že na účtu vznikne v důsledku takové operace debetní zůstatek. Je tedy případné na tento nárok vztáhnout ustanovení o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Na podkladě těchto závěrů dospěl soud k závěru, že žalobkyně nespornými skutkovými tvrzeními prokázala důvodnost své žaloby v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 570 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.