7 C 224/2021-27 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy zajišťovala žalobkyně žalované službu spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu a to až do dne [datum], kdy byla smlouva ukončena. V souladu s čl. 4 Zvláštních podmínek pro službu Kombinovaná televize DIGI TV měla žalovaná povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení, kterým se v případě žalované rozumí 2 x Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a číslo [anonymizováno] a 2 x Přístupová karta [číslo]. Tato zařízení, které si žalovaná od žalobkyně pronajala, a na základě kterého žalovaná službu televizního vysílání prostřednictvím sítě internet přijímala, v rozporu se svými povinnostmi dle smlouvy a článku 4.4 zvláštních podmínek pro službu Kombinovaná televize žalovaná žalobkyni po ukončení smlouvy nevrátila, v důsledku čehož vznikl žalobkyni dle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč za nevrácení každého Set-top box/CA Modul a ve výši 1 500 Kč za nevrácení každé přístupové karty. S ohledem na skutečnost, že žalovaná žalobkyni nevrátila uvedené zařízení, nezbývá žalobkyni než se domáhat zaplacení smluvní pokuty v souhrnné výši 13 000 Kč soudní cestou. Právní zástupce žalobkyně dne 6.01.2021 žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky. Žalovaná ani na základě upomenutí ze strany právního zástupce žalobkyně před podáním této žaloby svůj závazek v celkové výši 13.000 Kč s příslušenstvím vůči žalobkyni nesplnila (a to ani částečně), a proto je žalobkyně nucena domáhat se ochrany svých práv (vynucení splnění povinností žalovaného) u příslušného soudu. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně k návrhu připojila, smlouvu [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne [datum], formulář o provedení ze dne [datum], všeobecné obchodní podmínky, výzvu k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne 6.01.2021, podací lístek. Z předložených listin zcela jednoznačně vyplývá, že žalobkyně v souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 (dále jen „o. z.“), uzavřela se žalovanou smlouvu o připojení a poskytování veřejných služeb televize prostřednictvím satelitu, na základě které přenechala žalované do užívání 2 x Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a číslo [anonymizováno] a 2 x Přístupovou karta [číslo] s ujednáním o zaplacení smluvní pokuty pro případ nevrácení ve výši 5 000 Kč, a v případě přístupové karty ve výši 1.500 Kč. Žalovaná však uvedená zařízení žalobkyni nevrátila a na výzvy k vracení a úhradě smluvních pokut nereagovala. Podle § 2048 o. z., platí, že ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle článku 8 bod 8.2 všeobecných podmínek a reklamačního řádu vznikla žalované v případě ukončení smlouvy povinnost technická zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.