7 C 241/2021-18 — Okresní soud v Sokolově

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu náhrady škody proti žalovanému ve výši žalované částky, kterou žalovaný způsobil poškozenému [jméno] [příjmení] na vozidle [příjmení] [jméno], r.z. [anonymizováno] [číslo], když tuto škodu včetně poplatků za vyřízení uhradila žalobkyně z důvodu uzavřené pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla mezi ní a [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, především z příkazu [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], relace o dopravní nehodě, vyčíslení skutečné škody a informace o výplatě dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne [datum] žalovaný pravou zadní částí svého vozidla narazil do levé zadní části zaparkovaného vozidla a způsobil tak škodu ve výši vyčíslené žalobci, když z místa dopravní nehody ujel, aniž by si splnil povinnosti účastníka dopravní nehody. Tuto škodu s ohledem na uzavřenou pojistnou smlouvu mezi žalobkyně a poškozeným uhradila žalobci. Podle ustanovení § 33 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, přechází na pojistitele výplatou pojistného plnění z pojištění právo na náhradu škody proti žalovanému, který za škodu odpovídá. Podle ustanovení § 420 odst. 1 a 3 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti, odpovědnosti se zprostí jen za předpokladu, že prokáže, že škodu nezavinil. Žalovaný tím, že pravou zadní částí svého vozidla narazil do levé zadní části zaparkovaného vozidla, způsobil škodu ve výši žalované částky, kterou na základě uzavřené pojistné smlouvy uhradila poškozenému žalobci, a proto má na úhradu této částky právo. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 662 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.