7 C 262/2021-18 — Okresní soud v Sokolově

Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. K návrhu žalobců, jehož obsah podporovaný předloženými listinnými důkazy nebyl žalovanou zpochybněn, vzal soud za prokázané, že žalovaná byla uživatelkou mobilní telefonní stanice [číslo] [anonymizováno] a žalobkyně žalované v souladu s čl. 4 Všeobecných podmínek umožnila objednat si prostřednictvím sítě od třetích subjektů služby, které nejsou službami elektronických komunikací v souladu s § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ zákon o el. kom.“). Cenu za tyto tzv.„ služby třetích stran“ vyúčtovala žalobkyně žalované ve Vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 27.2.2020, skládající se z: M-Platba ve výši 2 820,00 Kč, SMS na speciálně zpoplatněná čísla (např. 90xxx) ve výši 59,00 Kč, a ve Vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 27.3.2020, skládající se z: M-Platba ve výši 4 405,46 Kč, SMS na speciálně zpoplatněná čísla (např. 90xxx) ve výši 776,00 Kč, Volání na speciálně zpoplatnění čísla (např. 90xxx) ve výši 250,00 Kč, SMS Platba ve výši 500,00 Kč. Žalovaná byla jako poukázaný vůči poskytovatelům služeb třetích stran, tedy poukazatelům, povinna plnit ve prospěch žalobců, jako poukazníka, neboť poskytovatelé služeb třetích stran umožnili žalobcům, aby platby od účastníků vybírala. Z toho důvodu bylo návrhu ve smyslu ustanovení § 2 písmena n) zákona o el. kom. a v souladu s čl. 4 Všeobecných podmínek vyhověno. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu služeb třetích stran, k čemuž se Účastnickou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou službu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených vyúčtování. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 810,46 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.