7 C 337/2021-21 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 3982,50 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalovaný uzavřel dne [datum] se žalobcem, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo] (dále jen„ žalobce“; žalobce a žalovaný společně dále též„ strany“) Smlouvu k službě [anonymizováno] účet – Smlouvu o nákupním účtu (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky pro Zákazníky (dále jen„ Obchodní podmínky“) platné ke dni uzavření Smlouvy a Ceník platný ke dni uzavření Smlouvy Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku tak, že žalovaný prostřednictvím těchto prostředků požádal elektronickým podepsáním návrhu Smlouvy žalobce o její uzavření, s tím, že elektronický podpis tohoto Návrhu byl připojen na základě zadaného kódu, který byl žalovanému zaslán prostřednictvím SMS, a žalobce tento návrh akceptoval opatřením Smlouvy elektronickým podpisem pověřeného pracovníka žalobce. Elektronické podpisy stran byly učiněny v souladu se zák. č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Žalobce je podnikající právnickou osobou, která poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Objednávku služby, kterou žalobce nabízí, lze provést na stránkách vybraného e-shopu při objednání zboží. Žalobce má s těmito vybranými e-shopy uzavřenou rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv e-shopů požadovat po zákazníkovi zaplacení celkové kupní ceny vzniklé na základě kupní smlouvy. Na základě Smlouvy se žalobce zavazuje uhradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit žalobci kupní cenu. Žalovaný zároveň využil i služby„ [anonymizováno] Karta“ (dále jen„ Karta“), kterou si žalovaný objednal prostřednictvím [anonymizováno] Účtu (dále jen„ Účet“) za podmínek daných obchodními podmínkami [anonymizováno] Karta. Karta je platební prostředek, kterým lze zaplatit za zboží kupní cenu prostřednictvím Účtu. Celkový limit pro platby Kartou je dán zůstatkem na Účtu. Smlouva o [anonymizováno] Kartě se považuje za uzavřenou nejpozději aktivací Karty (pokud nedojde již dříve k jejímu podpisu fyzicky či elektronickými prostředky). Karta se aktivuje prostřednictvím Účtu. [příjmení], kterou zákazník prostřednictvím Karty zaplatí, je připsána do jeho měsíčního vyúčtování. Toto vyúčtování má zákazník povinnost uhradit v souladu s obchodními podmínkami [anonymizováno] Karta. Na základě Smlouvy o nákupním účtu byla žalovanému zřízena služba [anonymizováno] nákupní účet, přičemž dle čl. 1 Smlouvy činil limit odložených plateb žalovaného až 30.000 Kč. Žalovaný využil služeb v celkové výši 7 355 Kč prostřednictvím Karty, jak vyplývá z přiloženého vyúčtování. Žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že si zboží po čtrnáctidenní lhůtě ponechá. Celková dlužná částka tak představuje 8 741 Kč s příslušenstvím. Dle Obchodních podmínek vzal žalovaný na vědomí, že v případě využití služby odložení splatnosti bude žalovanému vyúčtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 4,50 Kč za každou odloženou první až dvacátou stokorunu o 1 měsíc při platbě min. 10 % z celkové jistiny. Zápůjční úroková sazba se s nárůstem odkládané částky snižuje. Přesnou výši poplatku za odložení splatnosti a způsob výpočtu stanovuje ceník. Žalovaný vzal rovněž na vědomí, že v případě prodlení má žalobce nárok na úhradu poplatku z prodlení, přičemž jeho výše je dána délkou trvání prodlení dle níže uvedených pravidel uhrazení do 5 dnů po splatnosti vyúčtování: 150 Kč, uhrazení do 10 dnů po splatnosti vyúčtování: 250 Kč, uhrazení do 15 dnů po splatnosti vyúčtování: 350 Kč, uhrazení do 20 dnů po splatnosti vyúčtování: 450 Kč, uhrazení do 25 dnů po splatnosti vyúčtování: 550 Kč, uhrazení do 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování: 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky. Žalobci tak vznikla pohledávka ze Smlouvy se splatností 15.05.2020 (dále jen„ Pohledávka“), která byla vyčíslena celkem na 8 741 Kč. Tato částka zahrnuje dlužnou jistinu ve výši 7 355 Kč a dlužné poplatky ve výši 1 386 Kč. Příslušenství pak dále představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 10,00 % p.a. z jistiny ode dne následujícího po dni konečné splatnosti, tedy od 16.05.2020 do zaplacení. Žalobce zaslal žalovanému dne 17.05.2021 předžalobní výzvu k úhradě dluhu, jak žalobce dokládá předložením této výzvy společně s dokladem o jejím odeslání. Žalobce tím splnil povinnost dle ust. § 142a občanského soudního řádu“ Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud provedl ve věci dokazování, přičemž z listinných důkazů předložených žalobkyní došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci: Z předložené Smlouvy ke službě [anonymizováno] účet ze dne [datum], jejíž nedílnou součást tvoří obchodní podmínky a ceník, má soud za prokázané, že prostředky komunikace na dálku došlo mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření této smlouvy. Z vyúčtování za duben 2020 spolu se seznamem objednávek a seznamem finančních transakcí, které žalovaná u obchodníků učinila, má soud za prokázané, že dne [anonymizováno] [datum] byly prostřednictvím [anonymizováno] účtu provedeny platby v celkové výši 7 355Kč. Žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho, a to dle tvrzení žalobkyně. V rámci vyúčtování jsou dále vyčísleny poplatky v částce 1 386 Kč. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že shora uvedená smlouva představuje smlouvu o úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů a dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V daném případě žalobkyně prokázala, že žalované poskytla přislíbené peněžní prostředky, které dle smlouvy nebyly vráceny. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Na základě uvedených skutečností je soud toho názoru, že nárok žalobkyně na úhradu poplatků, kdy výše těchto poplatků byla paušalizována v separátním sazebníku, a to bez konkrétní specifikace uvedených poplatků v samotném textu účastníky sjednané pojistné smlouvy, nemůže obstát. Takový nárok svou povahou odpovídá ujednání o smluvní pokutě za porušení sjednané povinnosti žalované řádně vracet poskytnuté peněžní prostředky. K uvedenému je třeba doplnit, že Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2011 sp. zn. 23 Cdo 3854/2011) označuje smluvní pokutu jako paušalizovanou náhradu škody, kdy sjednaní takové paušalizované náhrady škody je třeba v rámci tuzemské právní úpravy chápat právě jako ujednání o smluvní pokutě. V rámci spotřebitelských smluv, kterou smlouva o sjednání povinného ručení dozajista je, nemohou být ujednání o smluvní pokutě, a to pod sankcí neplatnosti, součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis. Soud tedy žalobu v rozsahu požadovaných poplatků zamítl. Žalovaná byla v řízení zcela pasivní a nevyvrátila existenci žalované pohledávky. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku a žalovanou zavázal k úhradě dlužné jistiny ve výši 7 355 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s ohledem na tvrzený počátek prodlení žalovaného. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 741 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.