7 C 395/2020-30 — Okresní soud v Sokolově

Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předmět řízení vymezil žalobce v žalobě tak, že se domáhal vyklizení ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného bytu. Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložil žalobce výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou. Na základě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy ze dne [datum] přenechal žalobce předmětný byt do užívání žalovanému, a to na dobu určitou do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti, jež vyplývají z nájmu bytu, a nájemní smlouva neobsahovala ustanovení zaručující obnovu nájmu, došlo uplynutím sjednané doby k ukončení nájemního vztahu a nájem skončil ke dni [datum]. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 14.05.2020 a zároveň byl žalovaný vyzván, aby předmětný byt vyklidil a vyklizený předal žalobci do 31.05.2020, což však v tam určené lhůtě neučinil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na základě provedených důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu na předmětný byt dne [datum], a to na dobu určitou. Dopisem ze dne 14.05.2020 oznámil žalobce žalovanému, že nájem předmětného bytu nebude obnoven a skončil tedy ke dni [datum], zároveň byl žalovaný vyzván, aby k datu [datum] byt vyklidil a vyklizený předal žalobci. Žalovaný tak doposud neučinil. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), podle kterého, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle ust. § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Z provedeného důkazního řízení vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva dle § 2235 a násl. o.z., na základě které žalobce přenechal žalovanému do užívání předmětný byt. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum] a podle ust. § 2292 o.z. byl žalovaný povinen odevzdat žalobci dne 31.05.2020 předmětný byt, když byl výzvou doručenou mu dne 16.05.2020 upozorněn na skončení nájmu a vyzván k vyklizení a předání bytu. Žalovaný však byt nevyklidil a předmět nájmu užívá i po skončení doby nájmu, tedy bez právního důvodu. Soud proto shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 obč. zákoníku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.