16 C 213/2022-40 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 4 585,24 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku z dodatku [číslo] ze dne [datum] k Rámcové smlouvě ze dne 2. 9. 2016. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 5. Žalobkyně ode dne [datum] poskytla žalované kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč k čerpání na účtu č. [bankovní účet]. S ohledem na porušení povinnosti žalované splácet poskytnutý úvěr, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 16. 2. 2022, přičemž ke dni zesplatnění činila neuhrazená jistina částku 4 684,54 Kč a kapitalizovaný úrok částku 142,20 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila žalobkyni částku 99,30 Kč, kterou žalobkyně započetla na úhradu nesplacené jistiny úvěru. Zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovanou k úhradě celé zbývající dlužné částky, přičemž žalovaná dosud tuto dlužnou částku žalobkyni neuhradila. 6. Podle § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu soud posoudil věc po právní stránce takto: 10. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2 395 o.z., na základě které žalobkyně umožnila žalované čerpat finanční prostředky až výše 5 000 Kč formou čerpání na účtu č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala tyto prostředky pravidelně splácet dle sjednaných podmínek. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, žalobkyně proto zesplatnila celý poskytnutý úvěr ke dni 16. 2. 2022, přičemž ke dni zesplatnění činila neuhrazená jistina částku 4 684,54 Kč a kapitalizovaný úrok částku 142,20 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila žalobkyni částku 99,30 Kč, kterou žalobkyně započetla na úhradu nesplacené jistiny úvěru. Žalobkyni tak kromě částky 4 727,44 Kč náleží také úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1 970 o.z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě v plném rozsahu vyhověl výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř., přičemž úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení proti neúspěšné žalované ve výši 600 Kč, která se skládá ze dvou paušálních náhrad po 100 Kč podle § 1, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (předžalobní výzva, žaloba) a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.