22 C 6/2022-64 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“) dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaná na tomto odběrném místě elektřinu odebírala. Dne 23. 12. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou [číslo] částku 30 206 Kč splatnou 9. 1. 2020 za odebranou elektřinu a související služby za období od 3. 5. 2019 do 16. 12. 2019. Dne 6. 1. 2020 uzavřela žalovaná s žalobkyní dohoda o splátkách o uznání dluhu, ve které žalovaná uznala svůj dluh ve výši 16 976 Kč a zavázala se jej uhradit v pěti splátkách, které nedodržela. Žalovaná byla opakované vyzvána k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 10. 2. 2021 zaslanou doporučeně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalovaného je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila na výzvu soudu. Žalobkyně předložila soudu listinné důkazy, a to Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], mimořádnou (konečnou) fakturu za elektřinu [číslo] dohodu o splátkách a uznání dluhu, předžalobní upomínka ze dne 10. 2. 2020 vč. podacího archu a upomínku ze dne 18. 9. 2020. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaná si s žalobkyní sjednala dodávky elektřiny do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa]. Dne 23. 12. 2019 vystavila žalobkyně konečnou fakturu [číslo] na částku 16 976 Kč splatnou 9. 1. 2020 zahrnující celkovou cenu elektřiny za období od 3. 5. 2019 do 16. 12. 2019 ve výši 30 206,47 Kč, přijaté zálohy v celkové výši 13 230 Kč a haléřové vyrovnání - 0,47 Kč. Dne 6. 1. 2020 uzavřela žalovaná s žalobkyní dohodu, ve které prohlásila, že uznává svůj dluh v celkové výši 16 976 Kč a zavázala se jej uhradit v 5 splátkách, a to tak, že 1. splátka ve výši 976 Kč byla splatná do 31. 1. 2020, 2. splátka ve výši 1 000 Kč byla splatná do 2. 3. 2020 a další 3 splátky po 5 000 Kč byly splatné do 31. 3. 2020, 30. 4. 2020 a 1. 6. 2020. Z tvrzení žalobkyně a absence tvrzení žalované o opaku má soud za prokázané, že poslední splátku neuhradila, a to přes žalobkyní zaslané upomínky. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Žalobkyně dodala žalovanému elektřinu v souladu s uzavřenou smlouvou, žalovaná však nesplnila svou povinnost za dodanou elektřinu zaplatit plnou cenu, když neuhradila poslední splátku dle splátkového kalendáře ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně má proto v souladu s ustanovením § 1970 o. z. nárok i na úroky z prodlení ve výši upravené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.