23 C 1/2022-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 2 160 Kč z titulu neuhrazených televizních poplatků. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Jak bylo zjištěno z výzvy k přihlášení poplatníka ze dne [datum] včetně potvrzení o jejím dodání dne [datum] byl žalovaný jako odběratel elektrické energie na adrese [adresa žalovaného], upozorněn na skutečnost, že pokud do 30 dnů od doručení této výzvy neučiní vůči žalobkyni čestné prohlášení o tom, že není vlastníkem televizního přijímače, popř. o tom, že poplatky hradí na jiné adrese, pod jiným jménem nebo je v její domácnosti platí jiná osoba, bude zařazen do evidence poplatníků televizních poplatků a vznikne mu povinnost k úhradě těchto poplatků. Z informace o zařazení do evidence a potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že byl žalovaný jako odběratel elektrické energie na adrese [adresa žalovaného], zařazen do evidence poplatníků televizních poplatků. Žalovaný však poplatek ve výši 135 Kč měsíčně od srpna 2019 do prosince roku 2020 nehradil. Dne 8. 3. 2021 vyzvala žalobkyně prostřednictvím České pošty, s. p., žalovaného k úhradě částky 2 160 Kč jako dlužné částky na neuhrazených televizních poplatcích za výše uvedené období, jakož i k úhradě kapitalizovaných úroků z prodlení. I přes tuto výzvu žalovaný žalobkyní požadovanou částku až do dne vyhlášení rozsudku neuhradila. 5. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., zákona o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), platí, že jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí-li písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč a měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle § 7 odst. 1, 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 8 odst. 2 téhož zákona je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal. Podle § 8 odst. 6, odst. 8 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatník povinen písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona změny ve skutečnostech rozhodných pro evidenci a placení televizních poplatků a ve lhůtě 15 dnů ode, kdy nastala skutečnost odůvodňující odhlášení televizního poplatku, žalovaná byl rovněž v takovém připojit i písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Žalovaný se jako odběratel elektrické energie, který přes výzvu žalobkyně neučinil do 30 dnů od doručení této výzvy čestné prohlášení ve smyslu § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, stal od srpna roku 2019 poplatníkem televizního poplatku. Povinností žalovaného jakožto poplatníka televizního poplatku tak bylo měsíčně žalobkyni platit televizní poplatek ve výši 135 Kč, se splatností vždy do 15. dne v příslušném měsíci. Protože však žalovaný předmětný poplatek za televizní vysílání od srpna roku 2019 od prosince roku 2020 řádně a včas neplatil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně zákonných kapitalizovaných úroků z prodlení v souhrnné výši 291,09 Kč. 7. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 160 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.