23 C 22/2022-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 3 325 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem byl produkt žalobkyně s názvem„ NAŠE ODPOVĚDNOST“. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala pro případ nahodilé ve smlouvě specifikované události, poskytnout žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění, za což se žalovaný zavázal platit od 8. 3. 2019 částku 3 955 Kč ročně, a to po 988 Kč vždy 8. dni v měsíci březnu, červnu, září a prosinci příslušného roku. Den zániku smlouvy nebyl sjednán. Žalovaný však částku 998 Kč dne 8. 12. 2019 a 8. 3. 2020 neuhradil a neučinil tak ani do výzvou žalobkyně stanovené lhůty 10. 4. 2020, kdy k tomuto dni byla předmětná smlouva ze strany žalobkyně s žalovaným ukončena. Žalobkyně prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 1. 10. 2021 vyzvala žalovaného za období od 8. 12. 2019 do 10. 4. 2020 k úhradě nedoplatku ze shora uvedené smlouvy ve výši 1 350 Kč. Žalovaný však ani tuto částku do dne vyhlášení rozsudku neuhradil. 5. Dále mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem byl produkt žalobkyně s názvem„ NAŠE AUTO“. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala pro případ způsobení škody provozem osobního vozidla tovární značky Volkswagen, model Polo, [registrační značka], poskytnout žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění, za což se žalovaný zavázal platit od 20. 2. 2020 částku 5 781 Kč ročně, a to po 1 445 Kč vždy 20. dni v únoru, květnu, srpnu a listopadu příslušného roku. Den zániku smlouvy nebyl sjednán. Žalovaný však částku 1 445 Kč dne 20. 5. 2020 a 20. 8. 2020 neuhradil a neučinil tak ani do výzvou žalobkyně stanovené lhůty 22. 9. 2020, kdy k tomuto dni byla předmětná smlouva ze strany žalobkyně s žalovaným ukončena. Žalobkyně prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 9. 3. 2021 vyzvala žalovaného za období od 20. 5. 2020 do 22. 9. 2020 k úhradě nedoplatku ze shora uvedené smlouvy ve výši 1 975 Kč. Žalovaný však ani tuto částku do dne vyhlášení rozsudku neuhradil. 6. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období, není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Obdobně též § 2804 o. z. stanoví, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 1958 ods.t 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1966 o. z. platí, že ustanovením § 1963 o. z.není dotčeno právo smluvních stran ujednat si plnění ve formě splátek. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitel. Podle 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovaným byly na dobu neurčitou uzavřeny pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti, včetně pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Počátek ročního pojistného období byl stanoven na 8. 12. 2019 a 20. 2. 2020. Pojistné bylo sjednáno ve výši 3 955 Kč a 5 781 Kč, s plněním ve splátkách čtvrtletně po 1 445 Kč a 988 Kč. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi účastníky uzavřených pojistných smluv, a to když ve lhůtě splatnosti do 8. 12. 2019 a 8. 3. 2020 a do 20. 5. 2020 a 20. 8. 2020 neuhradil splátky výše uvedeného sjednaného pojistného. Předmětné pojistné smlouvy tak, po výzvě žalobkyně učiněné v souladu s příslušnými shora specifikovanými zákonnými ustanoveními, ke dni 10. 4. 2020 a 22. 9. 2020 zanikly. Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě dlužné částky představované poměrnou částí neuhrazeného pojistného za období od 8. 12. 2019 do 10. 4. 2020 v celkové výši 1 350 Kč a za období od 20. 5. 2020 do 22. 9. 2020 v celkové výši 1 975 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 1 350 Kč od 11. 4. 2020 do zaplacení a z částky 1 975 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení. 8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 325 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.