42 C 235/2022-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 5 465 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli dohodu o narovnání a o splátkovém kalendáři (dále jen " Dohoda), žalovaný se v Dohodě zavázal uhradit dlužnou částku ve výši 6 865 Kč ve stanovených 10 měsíčních splátkách po 700 Kč, poslední splátka ve výši 565 Kč. Dále bylo ujednáno, že v případě prodlení s úhradou byť jediné splátky stane se splatnou celá dosud neuhrazená část dluhu. Žalovaný neplnil svoji povinnost a dostal se do prodlení s úhradou splátek, v důsledku čehož se celá doposud neuhrazená částka stala splatnou ke dni 18.2.2022. Rozdíl mezi částkou žalovanou a částkou uvedenou v Dohodě pak představuje výši žalovaným doposud provedených úhrad, žalovaný tedy na svůj dluh uhradil pouze částku 1 400 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, v níž mu bylo uloženo uhradit žalobci dlužnou částku v termínu do sedmi dnů. Žalovaný však přesto svoji povinnost nesplnil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu učiněnou soudem. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní došel soud k následujícím skutkovým zjištěním. Podpisem Dohody o narovnání ze dne [datum] (dále jen„ Dohoda“) žalovaný potvrdil způsob vzniku jeho dluhu, a to v důsledku neuhrazených poplatků za služby poskytované žalovanému dle Smlouvy o dodávce služeb [číslo] předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] [anonymizováno], pohledávka za žalovaným byla následně z předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni v důsledku uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaný zároveň stvrdil, že celková výše dluhu z titulu výše uvedené smlouvy o dodávce služeb ke dni [datum] činí částku 6 865 Kč, tuto částku se žalovaný zavázal uhradit v 10 měsíčních splátkách po 700 Kč, poslední splátka ve výši 565 Kč, splatnost splátek byla sjednána vždy ke každému 17. dni v kalendářním měsíci počínaje měsícem prosinec 2021, a to bezhotovostním převodem na účet žalobkyně uvedený v Dohodě. Dále bylo ujednáno, že v případě prodlení s úhradou byť jediné splátky stane se splatnou celá dosud neuhrazená část dluhu. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou měsíčních splátek dle Dohody žalobkyně zesplatnila dlužnou pohledávku, a to přípisem ze dne 12.4.2022, který byl zaslán k rukám žalovaného dne 13.4.2022, zároveň se jedná o předžalobní upomínku žalovaného. 4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla v souladu s ustanovením § 1903 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o.z.“, uzavřena dohoda o narovnání a splátkovém kalendáři, kterou žalovaná podepsala dne [datum]. Podle § 1903 o.z.„ Dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu“ Platnost Dohody nebyla zpochybněna, obsah Dohody je určitý a srozumitelný a je zde zcela určitým způsobem popsána Smlouva o dodávce služeb [číslo] uzavřená mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, jakožto dosavadní závazek žalovaného, který byl nahrazen závazkem novým, který vyplývá přímo z dohody o narovnání. 5. Soud došel k názoru, že požadavek žalobkyně je důvodný a žalobě tedy v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyně prokázala, že se žalovanou uzavřela dohodu o narovnání. Žalovaný přestal plnit své závazky dle Dohody, a proto bylo po právu, pokud žalobkyně jako věřitelka celý dluh žalovaného vyplývající z Dohody zesplatnila a žalovaného vyzvala úhradě celého dluhu. Od data 19.2.2022, tedy od prvního dne po splatnosti pohledávky až do jejího úplného zaplacení, má žalobkyně právo na úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o.z., dle kterého:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 026,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 465 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (sepis jednoduché předžalobní upomínky) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Oproti požadavku žalobkyně nebyla soudem přiznána odměna za úkon právní služby v podobě předžalobní výzvy v plné výši, neboť v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. se úspěšnému účastníku sporu hradí pouze účelně vynaložené náklady, pro účely tohoto řízení plně postačuje jednoduchá výzva k plnění. 7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než zákonné třídenní.