42 C 26/2022-57 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 8 754,34 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě této Smlouvy poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaná dle odst. 4.1 Smlouvy zavázala platit úrok ve výši 16,90 % p.a, a dále poplatky dle odst. 4.2 Smlouvy dle platného Ceníku. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 500 Kč. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a však, žalobkyně tak prohlásila dne 27.07.2019 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byla žalovaná k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaná se tak počínaje dnem následujícím dostala do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak je dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaná neuhradila dluh ani poté, co jí byla právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu v souladu s ust. § 142a zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Z tohoto důvodu žalobkyni nezbývá než svůj nárok uplatnit u soudu. 2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně omluvila svou neúčast u nařízeného soudního jednání, nepožádala o odročení, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí beze zbytku vyhověl. Žalobkyně prokázala, že s žalovanou dne [datum] uzavřela Smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ Smlouva“), jehož předmětem bylo poskytnutí úvěru do výše 10 000 Kč. Protože žalovaná splnila všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s žalobkyní doloženými Obchodními podmínkami žalobkyně, byl jí revolvingový úvěr dle její žádosti poskytnut, úvěr načerpala žalovaná dne [datum] - viz žalobkyní přiložený výpis z úvěrového účtu. Revolvingový úvěr je úročen sazbou 16,90% ročně, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 19,19%, což odpovídá údajům uvedeným v Ceníku žalobkyně. Protože žalovaná nesplatila úvěr dle podmínek dohodnutých v Smlouvy, přistoupila žalobkyně k zesplatnění dluhu, což žalované oznámila přípisem ze dne 27.7.2019, který žalované prokazatelně odeslala, ještě před tím upomínkou ze dne 25.6.2019 vyzvala marně žalovanou k úhradě dluhu. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě rovněž v rámci předžalobní upomínky ze dne 26.3.2020, kterou odeslala žalované téhož dne, žalovaná tak byla upozorněna na možnost soudního vymáhání dluhu. Žalovaná ani poté na svůj dluh ničeho neuhradila. 4. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle § 2395 a násl. o. z., tedy podle právní úpravy úvěru. Podle § 2395 o. z. platí:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ V daném případě žalobkyně prokázala, že se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru o shora citovaném obsahu a že žalované poskytla sjednané prostředky. Prokázáno také bylo, že žalovaná úvěr řádně nesplatila, když svůj dluh uhradila pouze co do částky 1 245,66‬ Kč. Proto soud uzavřel, že žalobkyně má právo na zaplacení částky 8 754,34 Kč, což je nezaplacená jistina poskytnutého úvěru, stejně jako sjednaného úroku ve výši 16,90 % ročně, a to jednak v již kapitalizované formě v částce 1 317,5 Kč za období od 28.7.2019 do 23.3.2020, jednak i od 24.3.2020 do zaplacení. Uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10% ročně soud posoudil podle § 1970 o. z., podle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Žalobkyně úrok z prodlení požaduje jednak v již kapitalizované formě v částce 294,4 Kč za období od 28.7.2019 do 23.3.2020, jednak i od 24.3.2020 do zaplacení. Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní není v rozporu s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 754,34 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.. 6. Lhůtu k plnění obou uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, protože neshledal žádné důvody pro stanovení pariční lhůty jakkoli delší.