42 C 273/2022-26 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 29 702 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále i jen„ Smlouva o úvěru“), na základě které byl žalované poskytnut standartní neúčelový ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč byla dne [datum] převedena bezhotovostně na účet žalované a částku ve výši 2 500 Kč převedla žalobkyně na účet zprostředkovatele úvěru jako provizi. Celková cena za poskytnutí úvěru činí dle Smlouvy o úvěru 42 000 Kč včetně pevně sjednaných úroků, žalovaná tuto částku měla dle smlouvy uhradit ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč splatných vždy do každého 20-tého dne daného měsíce, kdy splatnost 1. splátky byla mezi dohodnuta na den [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením svého dluhu, žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru dnem 25.4.2022. Žalovaná je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 26 858 Kč, kdy neuhrazená část jistiny ke dni zesplatnění činila 25 545 Kč. Roční úroková sazba úvěru činí 21,05% Před poskytnutím úvěru posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalované. Žalobkyně požaduje kapitalizované úroky v částce 1 313 Kč z dlužné částky ke dni zesplatnění úvěru, tj. ke dni 25.4.2022. Dluh na účelně vynaložených nákladech činí 300 Kč, kdy za každou písemně odeslanou upomínku je žalovaná dle Smlouvy o úvěru povinna uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, 3x100Kč. Dluh na smluvní pokutě za opožděné splátky činí 1 497 Kč, a to dle Smlouvy o úvěru za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru. Celkem je tedy žalovaná povinna z titulu smluvních pokut, které vznikly neuhrazením měsíčních splátek úvěru, zaplatit žalobkyni částku ve výši 3x499Kč, tedy 1497 Kč. Dluh na smluvní pokutě činí v souladu se Smlouvou o úvěru částku ve výši 1 047 Kč, jedná se o smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 26 858 Kč ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. ode dne 26.4.2022 do dne sepisu žaloby, tj. do 3.6.2022. 2. V průběhu soudního řízení vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 4 390 Kč, úroku ve výši 21,05 % ročně z částky 25 545 Kč od 26. 4. 2022 do 14. 6. 2022 a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 545 Kč od 26. 4 2022 do 14. 6. 2022. Důvodem částečného zpětvzetí žaloby bylo částečné plnění žalované na dluh ze žaloby po podání žaloby. K této částce soud došel poté, co odečetl původní plnění požadované žalobou od plnění požadovaného žalobkyní po částečném zpětvzetí žaloby v odstavci VII. písemného vyjádření žalobkyně ze dne 12.10.2022. Žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby vyjádřila při ústním jednání souhlas. Soud tak dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v aktuálním znění, (dále jen„ o.s.ř.“) rozhodl o zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí. 3. Ve věci bylo jednáno a rozhodováno v nepřítomnosti žalobkyně. Žalovaná se k žalobě vyjádřila při ústním jednání před soudem, svůj dluh ze žaloby po jejím částečném zpětvzetí nezpochybnila, k posouzení úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru ze strany žalobkyně neměla námitek a požádala o plnění dluhu ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně. Žalobkyně v písemném vyjádření ze dne 12.10.2022, které je i částečným zpětvzetím žaloby, souhlasila s plněním dluhu žalované ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně. 4. Soud provedl ve výše uvedené věci dokazování, přičemž z listinných důkazů předložených žalobkyní došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] včetně úvěrových podmínek, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Smlouva“). V rámci Smlouvy, která je podepsána žalovanou, se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 27 500 Kč, provize zprostředkovateli úvěru činí 2 500 Kč, roční úroková sazba úvěru činí 21,05%, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 30,6%, žalovaná měla uhradit žalobkyni celkem částku 42 000 Kč, a to včetně úroků, v rámci 40 měsíčních splátek po 1 050 Kč. Z dalších ustanovení Smlouvy vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo ke sjednání žalobkyní tvrzených smluvních pokut a povinnosti k úhradě nákladů za odeslání upomínek dlužného plnění, které soud hodnotí jako přiměřené. Z potvrzení o provedení transakce od [právnická osoba] je zřejmé, že částka 27 500 Kč byla dne [datum] převedena na účet č. [bankovní účet], který je ve smlouvě označen jako číslo žalované, stejného dne byla převedena částka ve výši 2 500 Kč na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provize. Platebními výměry žalované, kartou zákazníka, výpisem z Katastru nemovitostí, výpisem z evidence exekucí, výpisem z rejstříku vedených insolvenčních řízení a čestným prohlášením o příjmech, výdajích a závazcích žalované žalobkyně prokázala, že před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalované. Počet uhrazených splátek byl prokázán přehledem splátek a potvrzeními o bezhotovostních úhradách splátek, které předložila žalovaná. Žalobkyně prokázala, že žalovanou před zesplatněním dluhu opakovaně vyzvala písemně k úhradě dluhu. Přípisem ze dne 25.4.2022 je oznamováno žalované zesplatnění dluhu, tento přípis je zároveň předžalobní upomínkou, podací arch je z téhož dne. 5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena Smlouva výše uvedená, žalobkyně prokázala, že přislíbené peněžní prostředky byly žalované poskytnuty. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy vznikl závazek v podobě úvěru dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v aktuálním znění („ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“), na základě které žalobkyně splnila svojí povinnost poskytnout žalované smluvené peněžní prostředky, přičemž žalovaná svojí povinnost tyto peněžní prostředky vrátit ve sjednaných splátkách společně s úrokem, dosud nesplnila. Žalobkyně tak důvodně v souladu úvěrovou smlouvou a navazujícími úvěrovými podmínkami požádala o okamžité jednorázové splacení úvěrových prostředků. Soud tak žalované splnění jejích povinnosti uložil v tomto rozsudku, přičemž žalobkyně má nárok kromě dlužné jistiny ve výši 25 312 Kč i na úhradu sjednaného úroku dle Smlouvy o úvěru, ovšem ve snížené výši – viz další odstavec odůvodnění tohoto rozsudku a úrok z prodlení, který odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 o. z., podle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Soud tedy žalobě v tomto rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně prokázala tvrzené skutečnosti a žaloba byla soudem posouzena jako v tomto rozsahu jako důvodná. 6. V rámci výroku II tohoto rozsudku došlo k částečnému zamítnutí žaloby co do úroku ve výši 9,3 % ročně z částky 25 545 Kč od 15. 6. 2022 do zaplacení, neboť soud přistoupil ke snížení ve Smlouvě původně sjednané úrokové sazby 21,05% ročně na sazbu 11,75 % ročně, a to v souladu se zákonem č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná byla v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu více než 90 dnů a žalobkyně tak má podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru právo na smluvní úrok za poskytnutí úvěru ve sjednané výši 21,05% ročně pouze za období prvních 90 dnů od prodlení žalované, tj. do 20.5.2022, a dále jen ve výši, která odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. ve výši 11,75% ročně. Žalobkyně však požaduje úrok až od 15.6.2022 a soud se tedy od jejího požadavku neodchýlil. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 787 Kč. Úspěch žalobkyně ve věci sice nebyl stoprocentní, nicméně poměr úspěchu žalobkyně byl natolik převažující, že soud v rámci posuzování poměru úspěchu ve věci ponechal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Pokud jde o částečné zpětvzetí žaloby, toto nemělo na výpočet náhrady nákladů řízení vliv, neboť k němu došlo z důvodu plnění žalované na žalobou uplatněný dluh, avšak až po podání žaloby. Náklady tedy sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 189 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 7