42 C 374/2022-28 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 17 466,07 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela se žalovaným Smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet. Na základě Dispozice ke kontokorentnímu úvěru bylo žalovanému umožněno čerpat kontokorentní úvěr [anonymizováno] do výše povoleného limitu, žalovaný tak vyčerpal částku 22 518,75 Kč. Protože žalovaný překročil povolený limit kontokorentního úvěru, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, přistoupila předchůdkyně žalobkyně následně dne 26.5.2006 k zesplatnění kontokorentu. Pohledávka předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ode dne 21.6.2019, o tom byl žalovaný informován dopisem ze dne 17.7.2019 od postupitele. Před podáním žaloby byl žalovaný obeslán předžalobní upomínkou. Žalobkyně po žalovaném celkově požaduje částku 16 766,07 Kč na jistině a částku 700 Kč coby smluvní pokutu a poplatky. Žalobkyně v žalobě nespecifikovala datum ani jiné bližší okolnosti týkající se uzavření Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, výši sjednaného úvěrového limitu ani výši sjednané úrokové sazby. 2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ 3. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž z listin doložených žalobkyní došel k následujícím závěrům. Dne [datum] uzavřela předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], dříve [právnická osoba]) a žalovaný Smlouvu o bankovních produktech a službách. Dne [datum] byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách, na základě které došlo k úpravě úrokové sazby 0,10% měsíčně na běžném účtu č. [bankovní účet]. Výše uvedené listiny obsahují podpis žalovaného. Výše uvedená Smlouva o bankovních produktech a službách a Dispozice neprokazují dle závěru soudu poskytnutí kontokorentního úvěru tvrzeného v žalobě. Ani jedna z těchto listin neobsahuje specifikace kontokorentního úvěru, jako je datum, od kterého je možné úvěr čerpat, úvěrový limit, úrokovou sazbu apod. K důkazu doložila žalobkyně též Všeobecné obchodními podmínkami předchůdkyně žalobkyně, Sazebník předchůdkyně žalobkyně, které tvoří nedílnou součást Smlouvy. Ze Sazebníku přitom vyplývá, že úroková sazba u kontokorentního úvěru [anonymizováno] činí 24% ročně, žalobkyně však v žalobě požaduje sjednaný úrok ve výši 30 % ročně. K prokázání čerpání úvěru žalovaným žalobkyně nepředložila žádný důkaz. Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 26.5.2006 předložila žalobkyně bez dokladu o odeslání žalovanému. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, Dohoda upravující cenu za postoupené pohledávky z téhož data, Potvrzení o příjmu úplaty za postoupení pohledávek, Oznámení od předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky žalovanému z 3.7.2019 s dokladem o odeslání žalovanému z 16.7.2019, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Z předžalobní upomínky datované dnem 17.4.2020 a z příslušného podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. 4. V průběhu ústního jednání byla žalobkyně poučena o chybějících žalobních tvrzeních týkajících se okolností uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru, výši poskytnutého úvěrového limitu a výši úrokové sazby a povinnosti doplnit tato tvrzení. Dispozice týkající se kontokorentního úvěru nebyla soudu předložena, namísto toho soud obdržel dispozici týkající se úroků na běžném účtu, soud tedy ani z předložených důkazů nezjistil bližší okolnosti uzavření a čerpání kontokorentního úvěru. Požadovaný úrok z úvěru ve výši 30 % ročně uvedený v žalobě neodpovídá Sazebníku, který žalobkyně poskytla k důkazu, zde je u [anonymizováno] uveden úrok v odlišné výši. V průběhu ústního jednání byla žalobkyně poučena o povinnosti označit důkazy ohledně uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru a čerpání tohoto úvěru. 5. Vzhledem k tomu, že tvrzená smlouva o kontokorentním úvěru měla být dle žalobkyně uzavřena dne [datum], je zapotřebí s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento tvrzený právní vztah právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného do 31.12.2013. Podle § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obch.z.“)„ Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Žalobkyni se však nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru ani jeho čerpání, když ani po poučení soudu ve lhůtě nedoplnila v řízení podstatné skutečnosti a neoznačila důkazy k prokázání těchto skutečností, o případném neúspěchu ve sporu byla přitom poučena. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení a důkazní a soudu nezbylo, než žalobu zamítnout jako celek. 6. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovaným dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., a žalobkyni tedy svědčí v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měl právo procesně zcela úspěšný žalovaný. Tomu ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.