42 C 493/2021-53 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 17 128,31 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalobce - [právnická osoba] - uzavřela s žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě této Smlouvy poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000,00 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný dle odst. 4.1 Smlouvy zavázal platit úrok ve výši 16,90 % p.a, a dále poplatky dle odst. 4.2 Smlouvy dle platného Ceníku. Smlouva o revolvingovém úvěru byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného. V souladu s obchodními podmínkami byla identita žalovaného ověřena zadáním autorizačního kódu, zaslaného žalovanému prostřednictvím SMS zprávy na smluvené telefonní číslo. Zadání autorizačního kódu pak zároveň nahrazuje písemný podpis žalovaného. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 750 Kč, vždy v 15. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém byla uzavřena smlouva. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Dle Smlouvy o revolvingovém úvěru má žalobce právo, v případě že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného Ceníku. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobce k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní - mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využil žalobce svého práva a prohlásil dne 20.11.2019 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobci částku 14 999,90 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 2 128,41 Kč, částku 2 709,90 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 16,90 % p.a. počítaného z aktuální jistiny úvěru do 20.07.2020, částku ve výši 1 038,90 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení, do 20.07.2020 a dále smluvní úrok 16,90 % p.a. z částky 14 999,90 Kč od 21.07.2020 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 10,00 % p.a. z částky 14 999,90 Kč od 21.07.2020 do zaplacení. Žalobce žalovaného k úhradě jeho dluhu opakovaně vyzýval, avšak bezúspěšně. Žalovaný nereagoval ani poté, co mu byla právním zástupcem žalobce zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu v souladu s ust. § 142a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Z tohoto důvodu žalobci nezbývá než svůj nárok uplatnit u soudu. Žalovaný nereagoval ani poté, co mu byla právním zástupcem žalobce zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu v souladu s ust. § 142a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád“ 2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně omluvila svou neúčast u nařízeného soudního jednání, nepožádala o odročení, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí beze zbytku vyhověl. Žalobkyně prokázala, že s žalovaným dne [datum] uzavřela Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jehož předmětem bylo poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 15 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, což žalobkyně doložila doručenou autorizačního kódu. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s žalobkyní doloženými Obchodními podmínkami žalobkyně, byl mu kontokorentní úvěr žalobkyní téhož dne schválen a bylo mu umožněno čerpat kontokorentní úvěr, kontokorentní úvěr načerpal žalovaný dne [datum] - viz žalobkyní přiložený výpis z úvěrového účtu. Kontokorentní úvěr je úročen sazbou 16,90% ročně, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 18,86%, což odpovídá údajům uvedeným v Ceníku žalobkyně. Protože žalovaný nesplatil úvěr dle podmínek dohodnutých v Smlouvy, přistoupila žalobkyně k zesplatnění dluhu, což žalovanému oznámila přípisem ze dne 20.11.2019, který žalovanému prokazatelně odeslala, ještě před tím upomínkou ze dne 19.10.2019 vyzvala marně žalovaného k úhradě dluhu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě rovněž v rámci předžalobní upomínky ze dne 23.7.2020, kterou odeslala žalovanému téhož dne, žalovaný tak byl upozorněn na možnost soudního vymáhání dluhu. Žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil. 4. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle § 2395 a násl. o. z., tedy podle právní úpravy úvěru. Podle § 2395 o. z. platí:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ V daném případě žalobkyně prokázala, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru o shora citovaném obsahu a že žalovanému poskytla sjednané prostředky. Prokázáno také bylo, že žalovaný úvěr řádně nesplatil, když svůj dluh neuhradil ani z části. Proto soud uzavřel, že žalobkyně má právo na zaplacení částky 15 000 Kč, což je nezaplacená jistina poskytnutého kontokorentního úvěru, stejně jako sjednaného úroku ve výši 16,90 % ročně, a to jednak v již kapitalizované formě 21.11.2019 do 20.7.2020, jednak i od 21.7.2020 do zaplacení. Uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení soud posoudil podle § 1970 o. z., podle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Žalobkyně úrok z prodlení požaduje od 21.11.2019, tj. od prvního dne po splatnosti úvěru až do úplného zaplacení dluhu, jak v žalobě uvedla žalobkyně. Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní není v rozporu s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 128,31 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.. 6. Lhůtu k plnění obou uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, protože neshledal žádné důvody pro stanovení pariční lhůty jakkoli delší.