7 C 154/2022-74 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 347 078,87 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku ze smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], poskytla žalovanému možnost čerpání úvěru za účelem konsolidace ve smlouvě uvedených závazků žalovaného. Konečná výše úvěru byla stanovena na částku 377 108 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 120 měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 11,9% p.a.. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky řádně a včas nesplácel, načež předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 23.01.2020 zesplatnila. Následně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 344 796,22 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 26 801,27 Kč ke dni 14.02.2020 a dále úroku z prodlení ve výši 2 871,35 Kč ke dni 14.02.2020 a dále do zaplacení. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě listinných důkazů obsažených ve spise zjistil následující skutkový stav věci: Ze smlouvy o úvěru konsolidace a refinancování ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně- [právnická osoba] poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 377 108 Kč, které byly poukázány na úhradu dluhů žalovaného. Žalovaný se podpisem smlouvy zavázal vrátit úvěr žalobkyni i s úrokem ve výši 11,9 % ročně v měsíčních splátkách po 5 508 Kč. Žalovaný své závazky z uzavřené smlouvy řádně a včas nehradil, neboť, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu, od 6.06.2019 na svůj dluh neuhradil ničeho, a proto banka dopisem ke dni 23.01.2020 zesplatnila úvěr žalovaného. Následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila banka pohledávku za žalovaným na žalobkyni a zároveň žalovanému tuto skutečnost oznámila dopisem z 11.03.2020. Zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovaného k úhradě celé dlužné částky, přičemž žalovaný poté již žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradil. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle § 2395 a násl. o. z., tedy podle právní úpravy úvěru. Podle § 2395 o. z. platí:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ V daném případě žalobkyně prokázala, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru o shora citovaném obsahu a že žalovanému poskytla sjednané prostředky. Prokázáno také bylo, že žalovaný úvěr řádně nesplatil. Proto soud uzavřel, že žalobkyně má právo na zaplacení částky 347 078 Kč, což je nezaplacená jistina poskytnutého úvěru, stejně jako sjednaného úroku ve výši 11,9 % ročně z částky 347 078 Kč od 24.01.2020, tedy od zesplatnění úvěru do zaplacení. Uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení soud posoudil podle § 1970 o. z., podle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní není v rozporu s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 53 654 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 17 354 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 347 078,87 Kč sestávající z částky 9 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 000 Kč ve výši 6 300 Kč.