7 C 267/2022-19 — Okresní soud v Sokolově

Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému k úhradě shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ dne [datum] v 07:30 hod. došlo v [anonymizováno], na ulici [ulice], před domem [adresa], k dopravní nehodě, kterou jakožto řidič osobního motorového vozidla tov. zn.: [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (dále jen„ Vozidlo“) způsobil žalovaný. Ten při vyjíždění z kolmého stání při couvání přehlédl za ním stojící nákladní motorové vozidlo tov. zn.: [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (dále jen„ Poškozené vozidlo“), kdy následně narazil zadní částí Vozidla do levých předních dveří Poškozeného vozidla (to celé dále jen„ Dopravní nehoda“). Jak vyplývá z Relace Policie České republiky, [číslo jednací] (dále jen„ Relace PČR“) a Sdělení [stát. instituce] ze dne 25. 3. 2022, č. j. [spisová značka] [spisová značka] (dále jen„ Sdělení MÚS“) žalovaný z místa dopravní nehody odjel, aniž by splnil povinnosti účastníka dopravní nehody setrvat na místě dopravní nehody, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, resp. vznik dopravní nehody oznámit policejnímu orgánu a vyčkat na jeho příjezd. Následkem Dopravní nehody došlo ke vzniku škody na Poškozeném vozidle ve vlastnictví [anonymizováno] bytového družstvo [anonymizováno] [obec] (dále jen„ Poškozený“). Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem Vozidla [číslo] (dále jen„ Pojistná smlouva“) odpovědnostním pojistitelem Vozidla. Dopravní nehodu ze dne [datum] a nároky z ní vyplývající žalobkyně ve svém informačním systému eviduje jako pojistnou událost [číslo]. Žalobkyně tedy v souladu s ust. § 6 a § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyplatila Poškozenému dne 5. 8. 2021 částku ve výši 1.802 Kč, představující náhradu nákladů za opravu Poškozeného vozidla. Výše uvedená částka byla stanovena na základě doložené faktury č. [příjmení] [číslo], přičemž nebyla započítána DPH. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému na adresu vyplývající z Relace PČR dne 1. 3. 2022 předžalobní výzvu k plnění s žádostí o úhradu dlužné částky ve výši 1.802 Kč nejpozději do 21. 3. 2022. Na tuto výzvu však žalovaný nikterak nereagoval a částku neuhradil. Žalobkyně z procesní opatrnosti uvádí, že výzva byla sepsána již 28. 2. 2022, ale odeslána až 1. 3. 2022. Jelikož žalovaný ani částečně neuhradil dlužnou částku, počínaje dnem 22. 3. 2022 se dostal do prodlení. Žalobkyně tak uplatňuje úrok z prodlení z částky 1.802 Kč ode dne 22. 3. 2022 do zaplacení v zákonné výši. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud provedl k důkazu listiny a fotografie založené žalobkyní do spisu. Z relace PČR, [číslo jednací], sdělení [stát. instituce] ze dne [datum], oznámení škodní události, zápisu o poškození motorového vozidla, bylo zjištěno, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přestupku, kdy dne [datum] v 07:30 hod. v obci [obec], v ulici [ulice], před domem [adresa] řídil motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], kdy vyjížděl z kolmého stání. Při couvání přehlédl za ním zaparkované vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] a došlo k nárazu zadní části vozidla [anonymizováno] do levých předních dveří vozidla [anonymizováno]. Po dopravní nehodě z místa odjel, aniž by dopravní nehodu neprodleně ohlásil policistovi, nezdržel se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody (přemístil vozidlo, které řídil) a nesetrval na místě dopravní nehody až do příchodu policisty. V důsledku dopravní nehody vznikla hmotná škoda na vozidle [anonymizována dvě slova] ve výši cca 5.000 Kč. Jiná škoda nevznikla. Z výpočtu plnění, výpočtu v systému Audatex a faktury č. [příjmení] [číslo] a příkazu k platbě částky 1 802 Kč vyplývá, že žalobkyně uhradila poškozenému za opravu vozidla celkem částku 1 802 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum]. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“) uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle ust. § 10 odst. 1 písm. c) Zákona, ve znění účinném od 23. 9. 2016:„ Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.“ Dle ust. § 2 písm. f) Zákona: „Pro účely tohoto zákona se rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje.“ Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé tak, jak byl vylíčen žalobkyní. Žalobkyně tak má proti žalovanému v souladu s ust. § 10 odst. 1 písm. c) ve spojení s ust. § 2 písm. f) Zákona právo na náhradu toho, co za něj plnila, tj. částky ve výši 1.802 Kč, neboť žalovaný opustil místo dopravní nehody, aniž by splnil povinnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 802 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.