7 C 295/2022-21 — Okresní soud v Sokolově

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Žalobkyně v žalobě uvedla, že uzavřela se žalovaným Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací (dále jen„ Smlouva“) [číslo] dne [datum], [číslo] dne [datum] a [číslo] dne [datum], jejíž nedílnou součástí byla kupní smlouva a rovněž Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ VPST“), se kterými žalovaný vyslovil podpisem výslovně souhlas. Na základě Účastnických smluv poskytla žalobkyně žalovanému služby třetích stran a za jejich poskytnutí žalovanému vyúčtovala prostřednictvím pravidelných vyúčtování služeb cenu, které se žalovaný zavázal řádně platit ve lhůtách splatnosti. Dále se dle uvedených smluv žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému ke koupi specifikované koncové zařízení a žalovaný se zavázal k úhradě kupní ceny formou splátek, a to podle splátkového kalendáře, který byl součástí předmětné smlouvy. Žalovaný porušil své povinnosti, když přestal vyúčtované ceny za služby včetně služeb třetích stran a splátek za koncová zařízení hradit. Konkrétně neuhradil vyúčtování [číslo] splatné dne 21.09.2021 v částce 2 000 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 21.09.2021 v částce 1 000‬ Kč, a vyúčtování [číslo] splatné dne 21.09.2021 v částce 3 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost, když přestal hradit předepsané splátky za koncové zařízení, zesplatnila žalobkyně zbývající splátky žalovanému za uvedená zařízení. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobkyni částku 6 000 Kč, které je tvořena dopočítanou slevou na poskytnutá koncová zařízení. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván dopisem ze dne 30.5.2022 zaslaným právním zástupcem žalobkyně. Žalovaný přes výzvu svoji povinnost neplnil. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném uhradit dlužnou částku včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. Žalobkyně k žalobě doložila Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum], které obsahují smluvní ujednání ke kupní smlouvě na koncové zařízení [anonymizována tři slova] modrý a [anonymizována dvě slova] bílý. Z jednotlivých smluv pak vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta podmíněná sleva na všechny zařízení, v celkové výši 6 000 Kč. Z dopisu ze dne [datum] vyplývá, že všechny uvedené smlouvy byly ze strany žalobkyně vypovězeny ve lhůtě 30 dnů od doručení výpovědi. Dále byla předložen faktura [číslo] na částku 2 000 Kč na doúčtovanou slevu za zařízení, faktura [číslo] na částku 1 000 Kč na doúčtovanou slevu za zařízení a faktura [číslo] na částku 3 000 Kč na doúčtovanou cenu zařízení, a předžalobní upomínka zaslaná zástupkyní žalobkyně včetně dokladu o jejím odeslání. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že na základě objednávky žalovaného žalobkyně poskytla žalovanému ke koupi tři shora uvedená koncová zařízení. Žalovaný byla povinen uhradit žalobkyni kupní cenu za koncová zařízení, a to formou splátek podle splátkových kalendářů, které byly součástí smluv. Jelikož žalovaný splátky řádně nehradil, odstoupila žalobkyně od uvedených smluv a doúčtovala žalovanému poskytnuté slevy. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posuzoval dle ust. § 2079 o. z., podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Žalobkyně má rovněž právo na úhradu služeb, které si žalovaná objednal od třetích subjektů prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobkyně. Uvedené služby jsou podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005, zák. o elektronických komunikacích, službami obsahu. Objednané služby měly být hrazeny přímo žalobkyni. Dle ustanovení smlouvy se účastníci dohodli, že:„ Operátor poskytne Zájemci slevu na níže uvedená koncová zařízení (dále jen "Zařízení"). Tato sleva je podmíněná dodržením sjednané doby trvání této Účastnické smlouvy (24 měsíců) a zároveň je podmíněna využíváním Služeb s tarifem s minimální měsíční platbou. V případě, že nebude dodržena sjednaná doba trvání Účastnické smlouvy (z důvodu jejího předčasného ukončení ze strany Zájemce či Operátora), je Zájemce povinen poskytnutou Podmíněnou slevu Operátorovi vrátit.“ Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný nesplnil své závazkové povinnosti, když nehradil vyúčtované služby. Žalobkyně má právo na zaplacení doúčtované podmíněné slevy poskytnuté při koupi koncových zařízení. Protože žalovaný neuhradil zaslaná vyúčtování ve lhůtách splatnosti, dostal se do prodlení s úhradou peněžitého plnění, a proto má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok z prodlení v návaznosti na splatnost jednotlivých vyúčtování, tedy dnem následujícím po splatnosti vyúčtování. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Podmínka peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna, v daném případě soud dospěl k závěru, že byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z činnosti soudu je znáno, že v průběhu roku bylo podáno na desítky žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin.