7 C 60/2022-20 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], na jejímž základě umožnila žalobkyně čerpat žalovanému úvěr ve výši 420 000 Kč, za účelem konsolidace úvěrů a půjček v minulosti poskytnutých žalobkyní žalovanému. Úvěr byl poukázán na účet určení ke splacení konsolidovaných dluhů v částce 397 365 Kč a zbytek částky na jeho bankovní účet. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v 108 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 438 Kč. Dne [datum] uzavřeli strany dodatek, kterým došlo k navýšení počtu měsíčních splátek na 124. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 11,9 % ročně. Výši smluvního úroku žalobkyně snížila v souvislosti situace spojené s Covid 19 na výši 8,25 %. Jelikož žalovaný splátky úvěru nehradil, zesplatnila [obec] [anonymizováno] dne 31.03.2021 celou částku úvěru ve výši 457 087,80 Kč a dále co do poplatku 2 944,97 Kč. Žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listiny nazvané Smlouva o úvěru ze dne [datum] a následného dodatku k ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba], [IČO] se žalovaným ujednala, že mu poskytne částku 400 000 Kč, kterou žalovaný splatí v 124 měsíčních splátkách po 1 288 Kč a po 4/2021 po 6 438 Kč. Ujednán byl úrok 11,9 % p. a. Pro případ prodlení s úhradou sjednané splátky po dobu 3 měsíce nebo prodlení s úhradou svou či více splátek bylo v článku 8.1 a 8.2 sjednáno nastoupení tzv. zesplatnění celého dluhu žalovaného, tj. ztráta možnosti uhradit jej ve splátkách. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celého dluhu soud zjistil, že dne 31.03.2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 460 033 Kč a upozorněn na možné další sankce, pokud k úhradě nepřistoupí. K důkazu soud provedl i předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 23.11.2021 a k ní příslušející poštovní podací arch prokazující její zaslání žalovanému. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V daném případě je totiž nepochybné, že bylo ujednáno časově omezené poskytnutí finančních prostředků a jejich vrácení s úrokem (a poplatkem). Žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení splatného dluhu žalovaného i právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 50 285,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18 402 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 460 032,77 Kč sestávající z částky 10 180 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 5 090 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 350 Kč ve výši 5 533,50 Kč.