10 C 379/2022-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobce v žalobě uvedl, že na základě nájemní smlouvy uzavřené se žalovanou dle 23. 1. 2018 a dodatku č. 1 k nájemní smlouvě byla žalovaná nájemkyní bytu [číslo] v domě [adresa] v [obec] a to počínaje dnem 1. 1. 2018 do 30. 11. 2018. Žalovaná byt vyklidila dne 12. 12. 2018. Žalovaná dluží na nájemném a zálohách na služby spojených s nájmem bytu a to za období za měsíce 7/2018 – 11/2018 v celkové výši 22 260 Kč a nedoplatek vyúčtování za rok 2017 ve výši 389 Kč Celkem dluží 22 649 Kč. Žalovaná svůj dluh uznala co důvodu i výše a zavázala se ho splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 350 Kč měsíčně, splatných vždy do 28. dne každého kalendářního měsíce počínaje únorem 2019, pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná hradila splátky pouze po 500 Kč měsíčně od června 2020, dluží částku 3 383 Kč, kterou nezaplatila ani po upomínkách. Žalobce proto žádá, aby žalovaná byla uznána povinnou uhradit částku 13 388 Kč s úrokem z prodlení od 1. 9. 2022 do zaplacení. 2. O žalobě soud rozhodl dle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možné rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ust. § 101 odst. 4, když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili. 3. Žalovaná se žádným způsobem k žalobě nevyjádřila. 4. Žalobce předložil listinné důkazy – nájemní smlouvu s dodatkem č. 1 k nájemní smlouvě uzavřenou mezi účastníky dne 23. 1. 2018 na základě níž se žalovaná stala nájemkyní bytu [číslo] v domě [adresa] v [obec] u [obec]. Nájemní poměr byl sjednán od 1. 1. 2018 do 30. 11. 2018. Z protokolu o předání bytu bylo zjištěno, že žalovaná byt vyklidila a předala dne 12. 12. 2018. Z prohlášení o uznání dluhu spojeného s dohodou o splátkách uzavřenou mezi účastníky dne 28. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná uznala dluh ve výši 22 649 Kč, který se zavázala splácet ve splátkách po 1 350 Kč měsíčně, počínaje od února 2019 pod ztrátou výhody splátek. Upomínkami byla žalovaná vyzvána k úhradě nezaplacené částky 13 383 Kč. 5. Z § 2053 o.z. vyplývá, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Žalovaná uznala dluh za neuhrazené nájemné a zálohy na služby za období od 7/2018 – 11/2018 a nedoplatek z vyúčtování za rok 2017 v celkové výši 22 649 Kč. Z této částky žalovaná stále dluží 13 383 Kč. Uznáním dluhu žalovanou byla založena vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době, kdy k uznání dluhu došlo, existoval. Žalovaná nedoložila, že dluh byl splněn, či zanikl jinak. S ohledem na absenci tvrzení žalované o úhradě dluhu soud žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila dlužnou částku včas, dostala se do prodlení, je proto povinna zaplatit žalobkyni požadovaný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o.z., když výše úroku z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná je povinna uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 7. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Odměna za jeden úkon právní služby je ve výši 1 640 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupci žalobce přísluší odměna za 2 úkony, tj. 2 x 1 640 Kč, za dva režijní paušály ve výši 2 x 300 Kč dle § 13 dané vyhlášky, soudní poplatek byl uhrazen ve výši 1 000 Kč. Žalobci tak byly přiznány náklady řízení ve výši 4 880 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.