10 C 395/2022-15 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že mezi jejím právním předchůdcem společností [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]) a žalovaným byla dne 8. 9. 2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. V souladu se smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč a zároveň kreditní karta, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem v hotovosti až do výše úvěrového rámce. Výčet transakcí kreditní kartou, výše smluvních úroků vyplývají z měsíčních výpisů z účtu [číslo]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně proto dne 17. 4. 2021 ukončil smlouvu a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení smlouvy činila dlužná částka 21 860,22 Kč, výše úrokové sazby byla 12 % s tím, že vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla uhrazena ve lhůtě, úročí se vedle úroku 12 % ročně z jistiny také úrokem z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2022 postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno 15. 2. 2022. Ke dni 21. 1. 2022 pohledávka činí 8 912,82 Kč, z toho dlužná jistina je 8 360,22 Kč, kapitalizované úroky z prodlení 552,60 Kč, úrok z úvěru ve výši 12 % z částky 8 360,22 Kč od 18. 4. 2021 a úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 8 360,22 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení. Na upomínky o zaplacení žalovaný nereagoval. Žalobkyně proto žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit částku 8 360,22 Kč s příslušenstvím do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. O žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť bylo možné rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ust. § 115 o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného byl dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil, soud měl proto zato, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Žalobkyně k žalobě připojila listiny – smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání karty uzavřenou dne 8. 9. 2020. Ze smlouvy bylo zjištěno, že se právní předchůdce žalobkyně zavázal ve prospěch žalovaného poskytnout peněžní prostředky do výše úvěrového rámce ve sjednané výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky spolu s poplatky. Pokud žalovaný úvěr nebo jeho část splatí je oprávněn jej čerpat opakovaně, maximálně do výše sjednaného úvěrového rámce. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně na účet žalovaného poskytl 20 000 Kč, byl zjištěn výčet transakcí kreditní kartou, dluh k datu 17. 4. 2021 byl ve výši 21 860,22 Kč. Z výpovědi ze smlouvy bylo zjištěno, že smlouva byla ukončena právním předchůdcem žalobkyně ke dni 17. 4. 2021 pro porušení smluvních povinností žalovaným a pohledávka byla zesplatněna 17. 4. 2021. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 20. 1. 2022 s účinností ke dni 21. 1. 2022. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem zaslaným 15. 2. 2022. 5. Z § 2395 občanského zákoníku vyplývá, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho vyžádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na základě provedeného dokazování a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dohodnutým způsobem peněžní prostředky a splnil tak svou povinnost, ke které se ve smlouvě zavázal. Žalovaný, i když čerpal úvěr dohodnutým způsobem, nesplnil povinnost vrátit poskytnutou jistinu úvěru s úrokem a poplatky. Na upomínky o zaplacení nereagoval. Právní předchůdce žalobkyně proto dnem 17. 4. 2021 úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě jistiny s příslušenstvím. Aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby byla doložena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou s jejím právním předchůdcem dne 20. 1. 2022 a seznamem postoupených pohledávek. Žalobkyně doložila, že se se žalobou oprávněně obrátila na soud a i s ohledem na absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky s příslušenstvím soud žalobě vyhověl. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžité částky, je proto povinen vedle smluveného úroku uhradit zůstatek jistiny úvěru s úrokem z prodlení dle § 1970 o.z., když výše úroku z prodlení je v souladu s ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit zůstatek jistiny s příslušenstvím, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160/1 o.s.ř. 7. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 200 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 200 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobce je plátcem DPH, a to ve výši 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.