11 C 1/2023-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen " Smlouva), na základě [anonymizováno] Postupitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky, případné další platby. Strany se v bodu III. Smlouvy dohodly, že žalovaný je povinen splácet v rámci pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 003 Kč, vždy v 15. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém bude uzavřena tato Smlouva. Jak vyplývá z obratové historie, žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně. Dostal se do prodlení s úhradou svých smluvních závazků ve smyslu bodu VIII. Smlouvy, a tak postupitel využil svého oprávnění uvedeného v bodě VIII. Smlouvy a požádal o úhradu dlužné částky. Jako důkaz žalobkyně přikládá výzvu k zaplacení, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním, že se ke dni 29. 9. 2021 stala splatnou. Celkový dluh žalovaného z výše uvedené Smlouvy, tak po částečné úhradě tvoří: dlužná jistina 95 704,29 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 95 704,29 Kč za období od 30. 9. 2021 do zaplacení. Dne [datum] uzavřel postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí ze shora uvedené Smlouvy. Postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 14. 6. 2022. Jako důkaz žalobkyně přikládá kopii oznámení o postoupení pohledávek a předávací protokol. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu, a rovněž nikterak nereagoval na výzvy žalobkyně, tak nezbývá, než domáhat se úhrady pohledávky soudní cestou. Dne 14. 6. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva dle §142a z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Navzdory ní žalovaný neuhradil nic. 2. Žalobkyně do spisu založila smlouvu o úvěru podepsanou žalovaným [datum], z níž vyplývá, že [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč na jeho účet č. [bankovní účet]. Žalovaný měl částku splatit do 15. 11. 2027 formou měsíčních splátek 2 003 Kč. Účastníci se dohodli na úrokové sazbě 17,9 % ročně. Žalobkyně do spisu dále založila přehled předpisů a plateb, z něhož vyplývá, že ke dni 29. 9. 2021 žalovaný dlužil 95 704,29 Kč. Dluh byl úročen smluvenou sazbou 17,9 % v době od [datum] do 13. 9. 2021, tedy do zesplatnění. Žalobkyně dále do spisu založila rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 29. 9. 2021 s dokladem o doručení, kterou vyhotovila původní věřitelka, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2022 včetně dokladu o doručení a předžalobní upomínku z téhož dne. Posledním důkazem je smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci projevili souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). 4. Po posouzení obsahu předložených listin dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně žalovanému poskytla 100 000 Kč. Jeho povinností bylo úvěr řádně splácet. Protože se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, zaslala mu původní věřitelka v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami oznámení o prohlášení úvěru za okamžitě splatný. K datu 29. 9. 2021 žalovaný dlužil 95 704,29 Kč. 5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1879 zákon č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci a prokázala důvodnost podané žaloby. Soud proto žalobu posoudil jako zcela důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyně má s odkazem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku právo na zákonný úrok z prodlení ve výši definované ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 850,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 829 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 95 704,29 Kč sestávající z částky 4 940 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a daň z přidané hodnoty.