11 C 10/2023-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 7 360 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 89 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 16. 3. 2022. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval a nic neuhradil, byla mu dne 6. 10. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně dále zjistila, že žalovaný neměl ode dne 23. 9. 2021 do 7. 10. 2021 sjednáno pojištění též k vozidlu [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. Splatnost tohoto příspěvku nastala 2. 4. 2022 a předžalobní upomínka byla odeslaná 18. 8. 2022. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky opět neuhradil nic, žalobkyni tak nezbývá, než se se svým nárokem obrátit na příslušný soud. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 6 085 Kč a 1 275 Kč, která se skládá ze základů příspěvků, které jsou tvořeny příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. H) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 65 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 89 a 15 dní, celkem ve výši 5 785 Kč a 975 Kč, a dále z poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 2 x 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). 3. Z předložených listin, tj. Výzev k úhradě příspěvků nepojištěných, kupní smlouvy v případě vozidla [registrační značka] a předžalobní upomínky učinil soud závěr o skutkovém stavu shodný s obsahem návrhu na zahájení řízení, tedy, že žalovaný byl v období od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 a od 23. 9. 2021 do 7. 10. 2021 provozovatelem i vlastníkem vozidel se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, na která nebylo po dobu 89 a 15 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti, a vozidla byla v tomto období vedena v registru silničních vozidel jako provozovaná. Podle ustanovení § 1 odst. 2 ZOPV, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, může provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci (odst. 2). Podle ustanovení § 4 odst. 1 ZOPV jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle ustanovení § 4 odst. 3 ZOPV se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle ustanovení § 4 odst. 4 ZOPV je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle ustanovení § 4 odst. 5 ZOPV výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. H vyhlášky č. 205/1999 Sb., se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 ZOPV stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 4. V daném případě dospěl soud k závěru, že návrh byl podán důvodně. Žalovaný neměl pro svá vozidla v období od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 a od 23. 9. 2021 do 7. 10. 2021 po dobu 89 a 15 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti, a vozidla byla v tomto období vedena v registru. Vznikla mu tak v souladu se shora citovanými ustanoveními povinnost uhradit příspěvek žalobkyni, jehož výše je součinem počtu dnů a denní sazby 65 Kč. V souvislosti s mimosoudním uplatněním práva pak žalobkyni vznikl nárok i na poplatek ve výši 300 Kč. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 zákona. 5. Vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky soud rozhodl o jeho povinnosti zaplatit žalobkyni částku 6 085 Kč a 1 275 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, žalobkyně má dle ustanovení § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení v požadované 11,75 % ročně z obou částí žalované částky. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 7 360 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení (§ 14b a. t.) s ohledem na formulářový charakter žaloby. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky opakovaně, jednotlivé návrhy se liší pouze individualizačními údaji, jinak jsou obsah i struktura návrhů totožné.