11 C 16/2023-18 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytl dne [datum] úvěr ve výši 4 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 1. 4. 2020. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 4 000 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www.crediton.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný následně odsouhlasil znění Úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel mu úvěr vyplatil dne [datum]. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Předchůdkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Jako variabilní symbol si strany zvolily rodné číslo žalovaného. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 13. 8. 2022. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně předložila soudu listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru opatřenou nečitelným podpisem zapůjčitele bez razítka a bez podpisu klienta – žalovaného. Soud tuto listinu nepovažuje za platně uzavřenou úvěrovou smlouvu. Žalobkyně dále předložila smlouvu o postoupení pohledávek, v níž je žalovaný identifikován jménem, příjmením, rodným číslem a variabilním symbolem. Soud se obrátil na [právnická osoba], která sdělila, že majitelem osobního účtu [číslo] je [celé jméno žalovaného], [datum narození] a že 2. 3. 2020 byla na tento účet připsaná částka 4 000 Kč pod [variabilní symbol] z protiúčtu č. [bankovní účet]. Z listin, které žalobkyně předložila a které si vyžádal soud z vlastní iniciativy, zcela jednoznačně vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně poukázal žalovanému na jeho účet 4 000 Kč. Ze závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně nedošlo ke sjednání platné úvěrové smlouvy, vyplývá, že se žalovaný v rozsahu částky 4 000 Kč bezdůvodně obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle druhého odstavce téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. V souladu se skutkovým zjištěním a citovaným zákonným ustanovením soud uložil žalovanému částku 4 000 Kč žalobkyni, která prokázala svou aktivní legitimaci, zaplatit. Žalobkyně se domáhá úroku z prodlení. V žalobě požadovala 10 % úrok od 2. 4. 2020 v souladu s dikcí úvěrové smlouvy. Nepochybně si uvědomovala, že existenci úvěrového vztahu neprokáže. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. je povinností dlužníka vydat bezdůvodné obohacení na výzvu ochuzeného (věřitele), tedy žalobkyně. V tomto případě jde o výzvu před podáním žaloby ze dne 13. 8. 2020 odeslanou téhož dne spolu s oznámením o postoupení pohledávky, doručenou 15. 8. 2022. Žalovaný měl plnit ve lhůtě tří dnů. Od 19. 8. 2022 je v prodlení. Právo na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o. z. a jeho výši ustanoví ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.