11 C 19/2023-21 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že její aktivní legitimace je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne [datum] se [právnická osoba] a.s., která byla věřitelem žalovaného na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi [právnická osoba] a.s. a společností [právnická osoba], IČ: [číslo], se sídlem [adresa] (dále jen„ Banka“). Banka uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] v níž se Banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši Minimální splátky. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 2 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky revolvingového úvěru. Kreditní kartu a PIN Banka předala prostřednictvím doručovatele poštovních služeb do vlastních rukou Klienta. PIN vztahující se k vydávané Kreditní kartě Banka nesděluje jiné osobě než Držiteli. Držitel je povinen okamžitě po převzetí Kreditní karty ji na zadní straně podepsat v místě podpisového proužku. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr na kreditní kartě splácet a to jak jistinu úvěru, tak úroky a poplatky v souladu se Smlouvou a Podmínkami: Klient je povinen platit Bance v rámci pravidelných měsíčních splátek vedle splátky jistiny dále Poplatky, a to zejména a) Poplatky pravidelně se opakující (zejména za vedení Kreditní karty, správu účtu, Doplňkové služby ke Kreditní kartě); b) Poplatky za jednotlivé čerpání Úvěru provedené Kreditní kartou; c) Poplatky spojené s blokací, ztrátou, obnovou Kreditní karty; d) mimořádné Poplatky; e) smluvní pokuty, a to vše dle Sazebníku a dále úroky (základní dohodnuté úroky a úroky z prodlení) podle Úrokového lístku. Banka svůj závazek splnila a otevřela žalovanému úvěrový účet č. [bankovní účet]. Při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých klientem. Hodnotila je individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje. Výpočtem získala částku disponibilních zdrojů klienta. Teprve po provedeném individuálním hodnocení klienta žádosti klienta vyhověla. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu Banka využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami, prohlásila úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 2. 6. 2020 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení se splátkou. Dlužný splatný úvěr nezaplatil. Dluží žalobkyni na jistině částku 5 489,20 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 843,52 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní poplatky ve výši 3 180 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 16. 9. 2021 ve výši 787,15 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 5 489,20 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 25,08 % p. a. z částky 5 489,20 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení. Podáním ze dne 31. 1. 2023 uvedla žalobkyně předmět sporu do souladu s ustanovením § 122 zákona č. 257/2016 Sb. v aktuálním znění. Vzala zpět žalobu v rozsahu obchodního úroku, splatného od 17. 12. 2021 do zaplacení dlužné částky v rozsahu 15,08 %. Soud proto postupoval podle ustanovení § 96 občanského soudního řádu a řízení v tomto rozsahu zastavil. Žalobkyně spolu se žalobou do spisu založila obě smlouvy o postoupení pohledávek, smlouvu o úvěru, výpis z úvěrového účtu, úvěrové podmínky, úrokový lístek, oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný, sazebník a předžalobní upomínku. Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 28. 1. 20213 žalovaný vlastnoručně podepsal. Z rozhodnutí o zesplatnění úvěru ze dne 3. 6. 2020 vyplývá, že žalovaný neplnil povinnosti vyplývající ze smlouvy a původní věřitelka žalovaného požádala o vyrovnání dluhu. Z výpisu ke kreditní kartě [anonymizována tři slova] ke dni 2. 9. 2020 pak vyplývá výše celkového dluhu. Obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání na základě žalobkyní předložených listin. Tento postup umožňuje ustanovení § 115a o. s. ř. Po zhodnocení skutkových tvrzení žalobkyně a obsahu předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi původní věřitelkou a žalovaným vznikl na základě smlouvy ze dne [datum] závazkový vztah v podobě smlouvy o úvěru v souladu s ustanovením § 497 tehdejšího obchodního zákoníku. Účastníci smluvního vztahu sjednali cenu poskytnuté služby v podobě úrokové sazby pro hotovostní čerpání 29,99 % a pro bezhotovostní čerpání 25,08 % Cena peněz odpovídá tehdejším zvyklostem. Výši obchodního úroku žalobkyně upravila výše zmíněným podáním ze dne 31. 1. 2023 tak, že je v souladu s platnou právní úpravou. Soud proto žalobě po částečném zpětvzetí s výjimkou požadavku poplatků výrokem I. vyhověl. Žalobkyně však požadovala též úhradu částky 3 180 Kč, kterou označila jako smluvní poplatky. Soud dospěl k závěru, že takové ujednání nezakládá právo na cenu za konkrétní službu spojenou s vymáháním pohledávky, ale je ve skutečnosti ujednáním, které v případě prodlení žalovaného navyšuje jeho platební povinnost (cenu peněz). Ujednání o poplatcích musí být v souladu s obecným povědomím o dobrých mravech. Jedná-li se o skryté navýšení úročení, nejde o ujednání s dobrými mravy souladné. Podle ustanovení § 39 o. z. platného a účinného v době uzavření smlouvy, neplatný je právní úkon, který svým obsahem příčí dobrým mravům. Z toho vyplývá, že soud žalobu v rozsahu částky 3 180 Kč zamítl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná z 63%. Soud proto uložil žalovanému nahradit jí 26% vynaložených nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142, odst. 2 o. s. ř. Jde o zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměnu advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč a DPH, celkem 1 489 Kč. Soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení (§ 14b a. t.) s ohledem na formulářový charakter žaloby. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky opakovaně, jednotlivé návrhy se liší pouze individualizačními údaji, jinak jsou obsah i struktura návrhů totožné.