11 C 275/2023-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala zvýšení výživného pro zletilou dceru. Byla přijata ke studiu na Pedagogické fakultě UJEP v Ústí nad Labem, ve studijním programu český jazyk a literatura pro vzdělávání. Přechodem na vysokou školu se razantně zvýšily její oprávněné potřeby. Výživné otci bylo naposledy vyměřeno částkou 3 500 Kč měsíčně a mělo by být zvýšeno na 10 000 Kč, počínaje dnem 1. 7. 2023. V průběhu řízení žalobkyně upřesnila, že za kolej zaplatí 4 000 Kč měsíčně. Jedna cesta ze Sokolova do Ústí nebo z Ústí do Sokolova stojí 139 Kč. Za měsíční kupon MHD v Ústí vydá 322 Kč. Další náklady má v souvislosti se stravováním, když v menze stojí oběd 140 Kč. V souvislosti s nástupem na vysokou školu si pořídila notebook, školní pomůcky, nádobí, které potřebovala na kolej, dále si koupila nový mobilní telefon a kufr. Pravidelně si pořizuje dioptrické brýle a ortézy. Žalobkyně dále uvedla, že se s otcem od roku 2019 nevídá.2. Žalovaný ve své reakci na obsah žaloby projevil souhlas se zvýšením výživného o 500 Kč. Jeho ekonomické zázemí mu vyšší zvýšení nedovoluje. Nerozporuje, že oprávněné potřeby dcery vzrostly. Současně však v době od posledního soudního rozhodování došlo ke změně poměrů i na jeho straně. Jeho partnerka , jméno FO, přestala pracovat, neboť je na mateřské dovolené. Přibyla mu tedy další vyživovací povinnost k dceři , jméno FO, , narozené , datum, . Žalovaný provozuje živnost. V důsledku epidemie se snížily jeho příjmy pro pokles počtu zakázek. S partnerkou a dcerou se přestěhoval do rodinného domu, na jehož pořízení a opravu si společně vzali hypoteční úvěr, který splácí částkou 20 981 Kč měsíčně. Vyživovací povinnost má i k bratrovi žalobkyně , jméno FO, , narozenému , datum, ve výši 3 000 Kč měsíčně. Jeho partnerka dostává rodičovský příspěvek ve výši 9 990 Kč a invalidní důchod ve výši 10 273 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je ochoten i do budoucna přispět vždy jednorázově žalobkyni na mimořádné výdaje.3. Žalovaný v průběhu řízení vypověděl, že provozuje živnost v oboru podlahář. Práci si vyhledává sám a je jí v poslední době docela málo. Zbývá mu každý měsíc 25 000 Kč, z toho musí zaplatit hypotéku. Kromě tohoto příjmu a již zmíněného příjmu partnerky mají k dispozici příjem z nájmu dvou bytů, který se pohybuje kolem 12 000 Kč měsíčně. Jde však o byty a příjem partnerky, která bude doma do tří let věku společného dítěte. Vzali si spolu hypotéku ve výši 5 200 000 Kč, kterou bude splácet do 70 let věku. Se žalobkyní se nestýká od opuštění společné domácnosti. Poslední dva roky ho nenavštěvuje ani syn. Finančně zabezpečovat rodinu pomáhá partnerka též tím, že má naspořené peníze. Spolehnout se mohou i na její rodiče. Žalovaný se vyučil zámečníkem, tuto práci však dlouho nevykonává. Práce podlaháře ho baví. Vyhovuje mu podnikat, je pánem svého času.4. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce v průběhu řízení po výpovědi žalovaného uvedla, že by se spokojila s částkou 8 000 Kč měsíčně. Upozornila na to, že otec podepsal smlouvu o vysokém úvěru, přestože věděl, že má vyživovací povinnosti. Z přehledu příjmů a výdajů za období od ledna do listopadu 2023, jímž soud provedl důkaz, vyplývá čistý příjem 293 059 Kč. Právní zástupce žalovaného doplnil, že v době, kdy podepisoval hypoteční smlouvu, nevěděl, že dcera hodlá studovat vysokou školu. Navíc jeho partnerka v té době měla pěkný příjem, následně onemocněla a musela změnit zaměstnání.5. Jako svědkyně vypovídala paní , jméno FO, , matka žalobkyně. Uvedla, že kromě vyživovací povinnosti k dceři má v péči dvanáctiletého syna , jméno FO, , žáka šesté třídy základní školy. Syn sportuje. Svědkyně v této souvislosti vynaloží přibližně 4 000 Kč ročně. S dětmi žije sama. Hospodaří pouze se svým příjmem ze zaměstnání. Má hypotéku na byt, v němž společně bydlí, platí měsíčně 4 600 Kč. Ještě jí zbývá přibližně 850 000 Kč. Dceři poskytuje měsíčně 17 000 Kč - 18 000 Kč. Připravuje jí též jídlo na kolej tak, aby alespoň polovinu měla z domova. Měsíční útrata v domácnosti jí proto z toho důvodu vzrostla přibližně o 3 000 Kč. Na její žádost přispěl otec na dceřiny výdaje vynaložené do konce června 2023 částkou 6 500 Kč. Matka dále vypověděla, že žalobkyně dostala k osmnáctým narozeninám 130 000 Kč, které jí rodiče naspořili. Z těchto peněz si pořídila notebook a další potřebné věci. Svědkyně se domnívá, že na účtu má žalobkyně ještě asi 60 000 Kč.6. Kromě přehledu příjmů a výdajů žalovaného soud provedl důkaz zprávou zaměstnavatele matky (svědkyně), z níž vyplývá čistý měsíční příjem od společnosti , právnická osoba, ve výši 41 867,83 Kč.7. Rozsudkem ze dne 3. 2. 2021, č. j. 40 Nc 28266/2020-27 soud schválil dohodu rodičů o úpravě výchovy a výživy nezletilých dětí , Jméno zainteresované osoby 0/0, a , jméno FO, . Otec v řízení vypověděl, že jeho příjem živnostníka dosahuje částky pohybující se kolem 20 000 Kč měsíčně. Ze zprávy o výdělku matky vyplývá čistý příjem ve výši 34 108 Kč měsíčně u stejného zaměstnavatele.8. Podle ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ustanovení § 911 téhož právního předpisu, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle ustanovení § 915 odst. 1 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně stejná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle ustanovení § 913 odst. 1 pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možností a majetkové poměry povinného. Podle ustanovení § 163 o. s. ř. rozsudek, odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek, je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek.9. Z provedeného dokazování soud dovodil, že žalobkyně má právo na výživné od svých rodičů. Řádné, soustavné denní vysokoškolské studium je překážkou schopnosti sám se živit. Nástupem žalobkyně na vysokou školu se podstatně změnily poměry, stouply její oprávněné důvodné potřeby, a proto soud návrh na zvýšení výživného považuje za důvodný. Z přehledu příjmů a výdajů otce vyplývá, že v roce 2023 měl měsíční příjem z provozu živnosti ve výši 26 641 Kč. Pro jeho životní úroveň je podstatný příjem i jeho partnerky, která pobírá důchod a rodičovský příspěvek. Kromě toho mají do domácnosti příjem z pronajímání dvou partnerčiných bytů. Životní úroveň žalobkyně se odvozuje i od příjmu matky. Výraznou měrou se na spotřebě v její domácnosti podílí dospívající syn , jméno FO, . Soud uzavírá, že vyživovací povinnost obou rodičů by v tomto případě měla být stejná. Požadavek částky 10 000 Kč od otce je nepřiměřený, což si žalobkyně v průběhu řízení uvědomila. Soud nepřihlíží k jejím tzv. mimořádným výdajům, byť spojených s nástupem na vysokou školu, když všechny tyto potřeby může financovat z finanční částky, kterou jí rodiče naspořili. Žalobkyně tedy nezbytně musí hradit ubytování na koleji, dopravu ze Sokolova do Ústí nad Labem a zpět jednou týdně a místní dopravu v Ústí nad Labem. Soudu je známo, že vysokoškolská kolej není v témže areálu jako pedagogická fakulta. Žalobkyně dále potřebuje nezbytnou částku k zajištění stravy a hygieny. Limitujícím faktorem je skutečnost, že na životní úrovni žalovaného se podílí i nezletilý , jméno FO, a nezletilá , jméno FO, . I jejich oprávněné potřeby s přibývajícím věkem rostou. Soud akceptuje názor právní zástupkyně žalobkyně, že plnění vyživovací povinnosti k řádně studujícím dětem má přednost před plněním ostatních závazků včetně hypotečních. Po posouzení všech provedených důkazů rozhodl tak, že výživné zvýšil od 1. 7. 2023 o 4 000 Kč měsíčně. V rozsahu další uplatněné částky, to je 2 500 Kč měsíčně, žalobu zamítl. Současně vyměřil dluh vyplývající ze zvýšení, který žalovanému uložil zaplatit do 30. 5. 2024. Součet plnění od obou rodičů postačí uspokojit nezbytné potřeby vysokoškolské studentky. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně je teprve v prvním semestru vysoké školy, nelze proto předpokládat, že by měla být schopna sama si opatřovat finanční prostředky vlastní pracovní činnosti.10. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř.