11 C 293/2023-60 — Okresní soud v Sokolově

[datum] se na Obvodní soud pro Prahu 1 obrátila původní žalobkyně společnost [právnická osoba] [IČO] a domáhala se při souzení žalované částky proti žalobkyni, s níž uzavřela úvěrovou smlouvu. Žalované poskytla částku 30 000 Kč. Úvěr měl být splacen 40 řádnými měsíčními splátkami po 1 074,11 Kč, počínaje dnem [datum] Smlouva byla uzavřena [datum]. Úročena byla úrokovou sazbou 16,90 % p. a. Žalovaná povinnosti ze smlouvy vyplývající neplnila, a proto byl úvěr ke dni 24. dubna 2019 zesplatněn. Dlužná částka činila 17 374,47 Kč, z toho nesplacená jistina 15 506,06 Kč, obchodní úrok (cena peněz) kapitalizovaný ke dni zesplatnění 1 128,46 Kč, úrok z prodlení ke dni zesplatnění 85,29 Kč, dlužné pojištění 354,66 Kč a náklady upomínání ve výši 300 Kč. Z žalované částky 17 289,18 Kč původní věřitelka požadovala zákonný úrok po splatnosti do dne převzetí právního zastoupení, to je do 10. 12. 2019 ve výši 794,59 Kč, a dále zákonný úrok ve výši 9,75 % ročně z částky 16 634,52 Kč ode dne [datum] (den následující po dni převzetí právního zastoupení). Usnesením ze dne 26. 10. 2020 Obvodní soud pro Prahu 1 vyrozuměl účastníky o přerušení řízení podle ustanovení § 140a odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb. usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. [insolvenční spisová značka]. Oddlužení bylo zrušeno usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka]. Insolvenční řízení bylo totiž zastaveno. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 21. 4. 2023, č. j. 51 C 354/2020-44 připustil, aby na místo původní žalobkyně nastoupila společnost [právnická osoba], [IČO]. Dalším usnesením ze dne 7. 6. 2023, č. j. 51 C 354/2020-48 Obvodní soud pro Prahu 1 vyslovil svou místní nepříslušnost. Následně spis postoupil Okresnímu soudu v Sokolově. Obě strany sporu souhlasily s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. Původní žalobkyně do spisu založila sazebník poplatků platný od 3. 1. 2017, smlouvu ze dne [datum], standardní informace o spotřebitelském úvěru, oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný ze dne 25. 4. 2019, výpis z běžného účtu ke dni poskytnutí úvěru, výpis z úvěrového účtu žalované ke dni zesplatnění a předžalobní výzvu. Právní nástupkyně (současná žalobkyně) pak do spisu založila smlouvu o postoupení pohledávek včetně přílohy č. 1, potvrzení o přijetí úplaty ze dne [datum], to vše listiny, z nichž vychází tvrzení obsažená v žalobě a návrhu na změnu účastníka na žalující straně. Z předložených listin soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela se žalovanou [datum] úvěrovou smlouvu. Poskytla jí 30 000 Kč, které měla žalovaná zaplatit ve 40 řádných měsíčních splátkách, počínaje dnem 20. 2. 2017. Zavázala se k úrokové sazbě 16,90 %, p. a. Zavázala se i k úhradě pojistného a původní věřitelka měla právo na náklady upomínání. Žalovaná povinnosti ze smlouvy neplnila, a proto byl úvěr ke dni 24. 4. 2019 zesplatněn. Žalovaná dluží celou žalovanou částku, to je nesplacenou jistinu, obchodní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění, dlužné pojištění a náklady upomínání. Dále dluží úrok z prodlení z dlužné částky po splatnosti. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (cenu peněz). Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, když výši úroku stanoví § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou. Z výše uvedeného zcela jednoznačně vyplývá, že žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci a existenci v žalobě uplatněného nároku. Soud jí proto zcela vyhověl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, soud ji proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. V tomto případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení původní žalobkyně ve výši 1 452 Kč (odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z tarifní hodnoty ve výši 17 289,18 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %).