11 C 4/2023-15 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že jakožto dodavatel poslední instance (DPI), ve smyslu § 12a-12c zákona 458/2000 Sb., dodávala žalované elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], PSČ [číslo], vedeného pod č. EAN OPM: [číslo] s tím, že jí zajistila dodávku elektřiny v režimu dodavatele poslední instance poté, co její původní dodavatel ztratil možnost obchodovat s elektřinou. Za období od 14. 10. 2021 do 23. 11. 2021 vystavila žalované fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti 27. 12. 2021 znějící na částku 4 801,06 Kč. Datum splatnosti faktury bylo stanoveno v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, jimiž se vztah účastníků řídí, a podle nichž splatnost faktury nastává 15. dne od jejího vystavení. Faktura byla zaslána žalované na poslední jí uvedenou adresu. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni ke dni podání návrhu uhradila pouze zčásti, a to platbou ve výši 893,29 Kč ze dne 27. 12. 2021, v důsledku čehož eviduje žalobkyně za žalovanou pohledávku za odběr elektřiny ve výši 3 907,77 Kč spolu s příslušenstvím představujícím zákonné úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. Podle ustanovení § 12b zákona dodavatel poslední instance je povinen zveřejnit na svých internetových stránkách podmínky dodávky elektřiny nebo plynu. Zákazník je povinen hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Podle § 12c povinnosti dodavatele poslední instance vznikají dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa nebo výrobny zákazníka podle § 12a odst. 2 nebo výrobce podle § 12a odst. 3 nebo místa určeného pro krytí ztrát provozovatele distribuční soustavy. Podle § 12d povinnost dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2 a 4 zaniká uplynutím 3 měsíců od jejího vzniku, jestliže zákazník nezmění dodavatele elektřiny nebo plynu před uplynutím této doby. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci projevili souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila v žalobě označené listiny, tj. Všeobecné obchodní podmínky, fakturu [číslo] ze dne 30. 11. 2021, předžalobní výzvu k plnění ze dne 1. 11. 2022 s kopií dokladu o jejím odeslání. Z předložených listin soud dospěl ke skutkovému závěru, že společnost [právnická osoba] elektřinu dodala, zatímco žalovaná nezaplatila splatnou fakturu. Tím vyvolala závazek zaplatit úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně prokázala existenci pohledávky, její splatnost a tudíž i prodlení dlužnice. Soud proto její žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 907,77 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.