16 C 325/2022-32 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 39 724 Kč s příslušenstvím z titulu uznání dluhu vyplývajícího z nájemní smlouvy ze dne 24. 3. 2010. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. 4. Dne 19. 10. 2015 žalovaná uznala vůči žalobkyni svůj dluh co do důvodu i výše 41 224 Kč vyplývající z nájemní smlouvy ze dne 24. 3. 2010 a zavázala se tuto dlužnou částku uhradit žalobkyni ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do 28. dne příslušného měsíce počínaje měsícem listopad 2015 pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná dosud uhradila žalobkyni pouze dvě splátky, a to dne 21. 10. 2020 částku 1 000 Kč a dne 25. 11. 2020 částku 500 Kč, zbývající dlužná částka proto činí částku 39 724 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zbývající dlužné částky, žalovaná tuto částku žalobkyni dosud neuhradila. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého, uzná-li někdo svůj dluh, co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalovaná platně uznala co do důvodu i výše dne 19. 10. 2015 vůči žalobkyni dluh ve výši 41 224 Kč vyplývající z nájemní smlouvy ze dne 24. 3. 2010 a zavázala se tuto dlužnou částku uhradit žalobkyni ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do 28. dne příslušného měsíce počínaje měsícem listopad 2015 pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná dosud uhradila žalobkyni pouze dvě splátky, a to dne 21. 10. 2020 částku 1 000 Kč a dne 25. 11. 2020 částku 500 Kč, zbývající dlužná částka proto činí částku 39 724 Kč. Jelikož žalovaná tuto částku žalobkyni nevrátila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně nároku na úhradu úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 724 Kč od 25. 8. 2022 do zaplacení. 7. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 7 987 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 987 Kč, z odměny zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby) ve výši 2 700 Kč za jeden úkon právní služby spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobkyni přiznána v celkové výši 600 Kč za dva úkony právní služby.