16 C 37/2023-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 147 760 Kč s příslušenstvím, a to z titulu regresní náhrady podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný způsobil dne [datum] v [obec] dopravní nehodu tak, že se plně nevěnoval řízení vozidla značky Renault Clio, [registrační značka], což vedlo ke střetu s vozidlem značky Kia Niro, [registrační značka], ve vlastnictví společnsoti [právnická osoba] Žalovaný následně z místa nehody odjel, aniž by si splnil povinnosti účastníka dopravní nehody. Jelikož motorové vozidlo řízené žalovaným bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalobkyně, vyplatila žalobkyně následně poškozené pojistné plnění ve výši 147 760 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě uvedené dlužné částky, žalovaný tuto částku žalobkyni dosud neuhradil. 4. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a po jeho právním posouzení žalobě v celém rozsahu vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že Žalovaný způsobil dne [datum] v [obec] dopravní nehodu tak, že se plně nevěnoval řízení vozidla značky Renault Clio, [registrační značka], což vedlo ke střetu s vozidlem značky Kia Niro, [registrační značka], ve vlastnictví společnsoti [právnická osoba] Žalovaný následně z místa nehody odjel, aniž by si splnil povinnosti účastníka dopravní nehody. Jelikož motorové vozidlo řízené žalovaným bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalobkyně, vyplatila žalobkyně následně poškozené pojistné plnění ve výši 147 760 Kč. Žalobkyni proto vzniklo vůči žalovanému podle § 10 odst. 1, písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. právo na regresní úhradu způsobené škody uhrazené žalobkyní poškozenému, neboť žalovaný v době dopravní nehody nesplnil své zákonné povinnosti účastníka dopravní nehody, tj. povinnost bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele, a od této nehody odjel pryč. S ohledem na to, že žalovaný částku 147 760 Kč žalobkyni dosud neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 147 760 Kč od 12. 11. 2021 do zaplacení (§ 1968 o. z. a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 483 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 911 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 7 020 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 4 612 Kč (počítáno z částky 21 960 Kč).