20 C 101/2023-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 4 320 Kč s příslušenstvím jako dlužných televizních poplatků za měsíce duben až prosinec roku 2020 a dále za měsíce leden až prosinec roku 2021 a leden až listopad roku 2022 vždy po 135 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského jdoucího z každé jednotlivé dlužné platby ode dne následujícího po její splatnosti do dne vyhotovení žaloby, tj. do 14. 4. 2023 s tím, že takto stanovený úrok z prodlení představuje 699,40 Kč. Žalobkyně dále požadovala úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalovaný je fyzická osoba – poplatník televizního poplatku, který oznámil žalobkyni, že se stal vlastníkem televizního přijímače a splnil tak dne 01.09.2013 oznamovací povinnost dle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen„ Zákon o TV poplatcích“). Měsíční výše televizního poplatku dle ustanovení § 6 Zákona o TV poplatcích činí 135 Kč. Dle ustanovení § 7 odst. 2 Zákona o TV poplatcích je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Dle ustanovení § 7 odst. 4 Zákona o TV poplatcích může poplatník po dohodě s provozovatelem vysílání ze zákona, popřípadě pověřenou osobou zaplatit televizní poplatek předem za více měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok. Poplatník tak může hradit 135 Kč/měsíc nebo 405 Kč/čtvrtl nebo 810 Kč/polole nebo [číslo] Kč/rok vždy z každého televizního přijímače podléhajícího poplatkové povinnosti. Žalovaný neplní zákonem stanovenou povinnost, neboť je v prodlení s placením televizního poplatku a k dnešnímu dni dluží žalobkyni částku 4320,00 Kč z titulu neuhrazených televizních poplatků za následující období: Rok Měsíc Předpis poplatku (Kč) Dlužná částka (Kč) 2020 04 135,00 135,00 2020 05 135,00 135,00 2020 06 135,00 135,00 2020 07 135,00 135,00 2020 08 135,00 135,00 2020 09 135,00 135,00 2020 10 135,00 135,00 2020 11 135,00 135,00 2020 12 135,00 135,00 2021 01 135,00 135,00 2021 02 135,00 135,00 2021 03 135,00 135,00 2021 04 135,00 135,00 2021 05 135,00 135,00 2021 06 135,00 135,00 2021 07 135,00 135,00 2021 08 135,00 135,00 2021 09 135,00 135,00 2021 10 135,00 135,00 2021 11 135,00 135,00 2021 12 135,00 135,00 2022 01 135,00 135,00 2022 02 135,00 135,00 2022 03 135,00 135,00 2022 04 135,00 135,00 2022 05 135,00 135,00 2022 06 135,00 135,00 2022 07 135,00 135,00 2022 08 135,00 135,00 2022 09 135,00 135,00 2022 10 135,00 135,00 2022 11 135,00 135,00 Z případných mimořádných plateb žalovaného byly uhrazeny nejstarší dlužné částky. Žalovaný v minulosti televizní poplatky řádně hradil, což žalobkyně dokládá rovněž přehledem předpisů a plateb. Dle ustanovení § 7 odst. 2 Zákona o TV poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Dle ustanovení § 10 Zákona o TV poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize jakožto provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných televizních poplatků předžalobní upomínkou a poskytla žalovanému přiměřenou lhůtu k úhradě dluhu. Žalovaný na tuto předžalobní upomínku nereagoval a dlužnou částku žalobkyni nezaplatil. Žalobkyně je oprávněna na základě předpisů práva občanského požadovat úrok z prodlení. Žalobou nárokovaná výše úroků z prodlení odpovídá právním předpisům platným a účinným v rozhodném období. Žalobkyně současně v návaznosti na výše uvedené zákonný úrok z prodlení kapitalizovala, a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tedy k datu 14.4.2023. Kromě úroku z prodlení požaduje žalobkyně úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč, které vynaložila na vyhotovení a odeslání předžalobní upomínky žalovanému. Výši těchto nákladů žalobkyně prokazuje položkovým rozpočtem, který je přílohou č. 2 Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne [datum] uzavřené žalobkyní s [právnická osoba], jejímž předmětem je vyhotovování a odesílání předžalobních upomínek. Předmětná Rámcová dohoda je zveřejněna v registru smluv pod ID smlouvy: [číslo] (strana 14). Náklad na odeslání jedné zásilky poštou činí 62 Kč a cena za tisk a kompletaci činí 2,39 Kč, celkem tedy 64,39 Kč. Žalobkyně zaokrouhlila tento náklad na celé koruny dolů. S ohledem na shora uvedené žalovaný žalobci dluží celkovou částku ve výši 5083,40 Kč, sestávající z pohledávky ve výši 4320,00 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v celkové výši 699,40 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč“. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalovaný je žalobkyní evidován jako poplatník televizního poplatku s tím, že se jako poplatník přihlásil v měsíci září roku 2013. Uvedené zjištění vyplývá z potvrzení ze dne 21. 3. 2023 o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpisu z evidence České televize předloženého žalobkyní. Dále soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní prostřednictvím upomínky ze dne 9. 1. 2023 vyzván k úhradě dlužných televizních poplatků zahrnující shora vymezené období a nákladů na upomínku ve výši 64 Kč. V uvedeném přípisu byly připojeny další informace pro zaplacení této částky, a to číslo účtu a variabilní symbol pro případnou platbu. Uvedený přípis byl žalovanému doručován prostřednictví České pošty jako doporučená zásilka určená do vlastních rukou pod číslem [anonymizováno]. 4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaný se stal poplatníkem televizních poplatku podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. Podle uvedeného ustanovení je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba, která vlastní přijímač. S ohledem na procesní pasivitu žalovaného nemá soud pochybnosti o vypovídací hodnotě důkazu předloženého žalobkyní, a to o zmíněném výpisu z evidence televizních poplatků týkající se žalované, neboť žalobkyně je podle ustanovení § 8 zmíněného zákona o rozhlasových a televizních poplatcích správcem evidence poplatníků televizních poplatků. Televizní poplatek byl podle ustanovení § 7 odst. 2 zmíněného zákona splatný nejpozději do 15 dne každého kalendářního měsíce. Za období, za které žalobkyně požaduje úhradu dlužných televizních poplatků, představovala výše televizního poplatku podle ustanovení § 6 uvedeného zákona 135 Kč měsíčně, a soud tak žalovanému uložil povinnost zaplatit ze shora uvedené období dlužné televizní poplatky v celkové výši 4 320 Kč Vedle dlužných televizních poplatků soud dále žalovanému podle návrhu žalobkyně uložil povinnost zaplatit z každého dlužného poplatku úrok z prodlení určený předpisy práva občanského, tj. úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 obč. zák., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, přičemž výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (v daném případě nařízením č. 351/ 2013 Sb.). Úroky z prodlení jdoucí ode dne následujícího po splatnosti televizního poplatku do dne 14. 04. 2023 v daném případě představují žalobkyní požadovanou částku 699,40 Kč Kč. Žalobkyně byla totiž oprávněna domáhat se jako provozovatel televizního vysílání těchto nároků dle ust. § 10 uvedeného zákona, neboť žalovaný jako poplatník dlužné poplatky nezaplatil ani v přiměřené lhůtě na základě její výzvy. Soud dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyní požadovaných 64 Kč jako dalšího příslušenství pohledávky dle ust. § 513 obč. zák., dle kterého lze v rámci příslušenství pohledávky požadovat náklady spojené s jejím uplatněním. Žalobkyně prokázala odeslání shora označené doporučené zásilky v hodnotě 64 Kč (náklady poštovného a zcela odpovídající náklady na tisk samotného přípisu). Touto výzvou navíc žalobkyně splnila předpoklad pro přiznání nákladů řízení dle ust. § 142a o.s.ř., přičemž náklady za tuto upomínku na žalovaného nepřenáší v rámci nákladů právního zastoupení, neboť v rámci nákladů za zastupování advokátem odměna za předžalobní upomínku žalobkyní požadovaná není. 5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodněno ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., na základě kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyni jako převážně úspěšnějšímu účastníku sporu, jehož neúspěch byl pouze v poměrně nepatrné části. Tyto náklady jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále odměnou advokáta za zastupování žalobkyně v řízení dle vyhl. č. 176/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů za dva úkony právní služby v podobě převzetí a přípravy zast