20 C 125/2023-25 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 13 200 Kč s příslušenstvím. Požadavek na toto plnění odůvodnila tím, že se žalovanou dne [datum] uzavřela Smlouvu o úvěru reg. [číslo] na základě které jí téhož dne poskytla peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a žalovaná se zavázala tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 1 960 Kč, který žalobkyně mj. příslušenství požaduje, neboť žalovaná dosud svojí povinnost nesplnila. Žalobkyně dále s odkazem na smlouvu, resp. navazující obchodní podmínky požaduje smluvenou pokutu ve výši 3 500 Kč a dále úrok z prodlení z nesplacené jistiny úvěru ve výši určené předpisy práva občanského jdoucí od 24. 1. 2018. Žalobkyně dále v rámci uplatněné částky požádala o zaplacení 2 700 Kč představující poplatky za zaslané výzvy podle Sazebníku poplatků, který tvořil součást smlouvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobkyně žalobu zpět co do požadavku na zaplacení posledně zmíněných poplatků za zaslané upomínky, tj. co do částky 2 700 Kč, a soud postupoval podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř., a rozhodl o zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí. 4. Ke stavu věci soud zjistil, že žalobkyně se žalovanou za použití prostředku dálkové komunikace uzavřela smlouvu označenou jako Smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaná byla v úvodním ustanovení smlouvy jako klient označena svým jménem, příjmením a dále identifikována rodným číslem, číslem občanského průkazu a adresou pobytu. Smlouva obsahovala ujednání o závazku žalobkyně poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč na dobu 14 dnů za smluvený úrok 1 960 Kč Smlouva dále obsahovala odkaz na Obchodní podmínky žalobkyně účinné ke dni uzavření této smlouvy, které byly prohlášeny za její součást. Splnění povinnosti žalobkyně poskytnout peněžní prostředky na účet žalované vyplývá z potvrzení [právnická osoba], s. r. o. ze dne [datum], dle kterého z účtu žalující společnosti vedeného u platební brány zmíněné společnosti byla odeslána částka 7 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Z obsahu shora zmíněné smlouvy o úvěru dále vyplývá ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení počínaje ode dne vzniku prodlení s tím, že souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout částku 3 500 Kč. Soud dále zjistil, že ve věci žalované jako dlužnice bylo zahájeno insolvenční řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], přičemž žalovaná sama v návrhu na povolení oddlužení závazek vůči žalobkyni uvedla, pohledávka žalobkyně byla posléze v insolvenční řízení přihlášena a nebyla co do základu popřena, byť insolvenční řízení požadovaným oddlužením neskončilo. 5. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že uzavřením uvedené smlouvy vznikl mezi žalobkyní a žalovanou závazek v podobě Smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 obč. zák., na základě které žalobkyně splnila svoji povinnosti poskytnout žalované úvěrové prostředky, v daném případě částku 7 000 Kč. Žalované jako úvěrující tak vznikla povinnost tyto peněžní prostředky ve smluvené lhůtě vrátit spolu se sjednaným úrokem 1 960 Kč. Jelikož žalovaná svoji povinnost nesplnila, resp. tuto skutečnost v průběhu řízení nevyvrátila, uložil jí soud splnění této povinnosti v tomto rozsudku a to včetně povinnosti zaplatit žalobkyní požadovaný úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. podle ustanovení § 1970 obč. zák. jdoucí z dlužné jistiny úvěrových prostředků ode dne následujícího po jejich splatnosti, tj. od 24. 1. 2018 do zaplacení. Soud dále žalované podle požadavku žalobkyně uložil povinnost zaplatit sjednanou smluvní pokutu, která byla smluvena v souladu s ustanovením § 2048 obč. zák. a její výše je v souladu s ustanovením § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. 6. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 1, na základě kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyni jako úspěšné účastnici sporu, přičemž soud s ohledem na procesní stav věci při rozhodování o náhradě nákladů řízení nevzal v úvahu částečné zpětvzetí žaloby jako částečný neúspěch žalobkyně, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci samé za situace, kdy žalované v souvislosti s touto částí předmětu řízení žádné náklady nevznikly, a tato část předmětu řízení ve skutečnosti nepřišla ani na přetřes věcného projednání. Tyto náklady tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a dále odměna za její zastupování advokátem podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní služby v podobě převzetí a přípravy zastoupení, předžalobní výzvy a sepisu žaloby po 300 Kč spolu s paušální náhradou hotových výdajů ke každému z uvedených úkonů právní služby po 100 Kč rovněž dle advokátního tarifu a dále odměna za účast při ústním jednání stanovené tentokráte dle § 7 advokátního tarifu ve výši 1 540 Kč spolu s paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč a dále jízdné na trase Praha – Sokolov a zpět při ujetí 300 km vozidlem [registrační značka] při ceně 7,44 Kč na 1 km (náhrada za pohonné hmoty a tzv. amortizace 5,20 Kč na 1 km), tedy celkové jízdné ve výši 2 232 Kč a dále náhrada za ztrátu času za 8 půl hodin po 100 Kč rovněž dle advokátního tarifu. Spolu s příslušnou DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést podle zvláštního předpisu tyto náklady tvoří částku 8 347,12 Kč a žalovaná je povinna ji uhradit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jejího zástupce. 7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. s tím, že neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovanou příznivější, než zákonem určené tří denní.