20 C 75/2023-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 5 760 Kč s příslušenstvím jako dlužného příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla za porušení povinnosti žalovaného sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [registrační značka], [VIN kód] za dobu od 01.04.2022 do 23.06.2022 ve výši 5 460 Kč spolu s poplatkem představujícím náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil pouze prostřednictvím odporu podaného proti dříve vydanému elektronickému platebnímu rozkazu. Zmíněný odpor žalovaný neodůvodnil, avšak z příloh, které k němu přiložil, vyplývá, že osobní vozidlo, za které je v toto řízení požadován příspěvek, měl dne 22. 6. 2022 předat kupujícímu s tím, že vozidlo mělo být zřejmě určeno k ekologické likvidaci a dále žalovaný přiložil výpis z účtu, z něhož vyplývá, že jako příspěvek žalobkyni k uvedenému vozidlu poskytl dne 19. 6. 2022 částku 4 395 Kč. Soud pouze nad rámec procesních povinností žalovaného vyzval, nechť své podání doplní o vysvětlení, zda žalobou uplatněný nárok odmítá zcela, nebo jen z části s tím, nechť v úvahu vezme skutečnost, za jaké období žalobkyně příspěvek za nepojištěné vozidlo požaduje. Na uvedenou výzvu žalovaný nereagoval a navíc se ani neúčastnil ústního jednání, kde mohl svoji obranu proti uplatněnému nároku případně doplnit. 3. Ke stavu věci soud zjistil, že se žalobkyně na žalovaného obrátila s písemnou výzvou ze dne 25.07.2022 k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně. Z obsahu této výzvy vyplývá, že žalovaný byl evidován jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], představující osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 a dále, že dle informací pojišťoven nebylo k tomuto vozidlu sjednáno v období od 01.04.2022 do 23.06.2022, tj. po dobu 84 dnů, povinné pojištění. Prostřednictvím této výzvy tak žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 5 460 Kč přestavující zmíněný příspěvek za porušení povinnosti pojistit vozidlo v denní sazbě 65 Kč a dále požádala s podmínkou, pokud nedojde k úhradě uvedené částky ve stanovené lhůtě 60 dnů o úhradu nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Uvedená výzva byla dle informací České pošty převzata k poštovní přepravě. O úhradu shora zmíněného příspěvku podle uvedené výzvy byl žalovaný vyzván ještě prostřednictvím upomínky ze dne 26.10.2022, přičemž také tato upomínka byla zaslána žalovanému prostřednictvím poštovní přepravy tak, jak vyplývá z příslušného podacího dokladu předloženého žalobkyní. 4. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Soud má totiž za to, že z žalobkyní předložené výzvy lze dovodit, že v ní uvedené údaje byly získány postupem podle ustanovení § 15 zmíněného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který žalobkyni umožňuje získávat od Ministerstva dopravy informace a porovnávat je s informacemi o pojištění vozidel předávané žalobkyně pojistiteli, přičemž žalobkyně je podle § 18 odst. 2 písm. h) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinna vést evidenci a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti. Uvedenou úvahu tedy uzavírá soud tím, že údaje zaznamenané ve shora uvedené výzvě jsou výsledkem zákonného postupu žalobkyně při zjišťování vozidel z registru silničních vozidel s absencí povinného pojištění odpovědnosti z jejich provozu. Soud tak žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyní požadovaný příspěvek, jehož denní výše v daném případě představuje částku 65 Kč. Výše požadovaného příspěvku je v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů a to, dle jejího ustanovení § 2 odst. 1 písm. e), neboť výše příspěvku podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušovaná povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla s tím, že výši denní sazby podle ustanovení § 4 odst. 5 zmíněného zákona stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Soud dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který jí náleží podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla s tím, že podle sazebníku žalobkyně představuje tento příspěvek v jednotlivém případě 300 Kč. Žalovaný je dále povinen zaplatit z dlužné částky úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 obč. zák. a navazujícího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jdoucí ode dne následujícího po splatnosti, neboť současně soud s ohledem na odeslání příslušné výzvy a na dobu jejího doručení dospěl k závěru, že byla splněna povinnost dle ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle kterého je žalobkyně povinna vyzvat ke splnění povinnosti v trvání nejméně 30 dnů od doručení výzvy. Soud vycházel z ustanovení § 573 obč. zák., dle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná z využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Soud má taktéž za to, že byla splněna podmínka podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tj. že žalobkyně uvedenou výzvu odeslala ve lhůtě do jednoho roku ode dne, kdy se dozvěděla, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla, tj. osobě povinné k zaplacení příspěvku. 5. K obraně žalovaného popsané v bodě 2 tohoto rozsudku soud uvádí, že žalovaným předložené doklady a z nich vyplývající skutečnosti neměly vliv na rozhodnutí soudu, neboť žalobkyně požadovala příspěvek za nepojištěné vozidlo za dobu od 1. 4. 2022 do 23. 6. 2022. Žalovaný však nevysvětlil, na plnění jakého závazku byla určena platba, kterou žalobkyni poukázal dne 19. 6. 2022, přičemž sama žalobkyně soudu poté, co měla uvedené doklady k dispozici, sdělila, že za nepojištěné období, tj. za období od 1. 4. 2022 do 23. 6. 2022 od žalovaného žádnou platbu neeviduje. Žalovaný tedy nevyvrátil skutečnosti zjištěné z důkazů předložených žalobkyní, a soud tak žalobě zcela vyhověl. 6. Právo na náhradu nákladů řízení bylo přiznáno žalobkyni podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměna advokáta za její zastupování v řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 zmíněného advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna odvést podle zvláštního právního předpisu. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější, než zákonem podpůrně určené třídenní.