20 C 9/2023-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí částku 93 941,62 Kč s příslušenstvím představující jednak úrok ve výši 15,9 % ročně a jednak úrok z prodlení ve výši 15 % ročně v obou případech jdoucí z dlužné jistiny ve výši 92 157,98 Kč od 13. 8. 2022 do zaplacení a dále kapitalizovaný úrok ve výši 8 721,06 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 261,31 Kč, v obou případech za období od 1. 7. 2022 do 12. 8. 2022. Žalobu odůvodnila tím, že požadovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou úvěru, tedy peněžních prostředků poskytnutých žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], na základě Smlouvy o [příjmení] půjčce ze dne [datum] [číslo] na základě které se tato banka zavázala poskytnout žalovanému úvěrové prostředky ve výši 120 000 Kč s tím, že žalovaný se je zavázal splatit spolu se smluvním úrokem 15,9 % ročně a měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 119 Kč měsíčně a dalšími poplatky dle smlouvy a Ceníku, to vše ve stanovených splátkách. Žalobkyně dále uvedla, že její pohledávka proti žalovanému s uvedeného důvodu byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný k žalobě nic neuvedl. 3. Ke skutkovému stavu věci soud zjistil, že se žalovaný prostřednictvím formuláře společnosti [právnická osoba] na tuto banku obrátil s návrhem na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] v němž požádal o poskytnutí úvěru, z něhož by mohl čerpat částku 120 000 Kč, a v případě jejího čerpání by jí splatil v 96 měsíčních splátkách po 2 336 Kč, tedy s úrokem v roční sazbě 15,9 %, přičemž poslední anuitní splátka by byla ve výši 2 102,67 Kč a splátky by byly splatné vždy 15. den v měsíci. Uvedený návrh obsahoval dále údaje o osobních a majetkových poměrech žalovaného a údaj o sjednaném pojištění spolu s úvěrem s tím, že pojistné představovalo částku 119 Kč měsíčně. Uvedený návrh banka akceptovala písemným sdělením ze dne [datum]. Před akceptací uvedené smlouvy provedla banka ověření úvěruschopnosti žalovaného, o čemž svědčí žalobkyní předložený protokol, dle kterého nevznikly pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, tedy poskytnutí úvěrových prostředků bylo schváleno. Za součást uvedené smlouvy byly prohlášeny Všeobecné obchodní podmínky účinné od 1. 10. 2018, dle kterých mohla banka prohlásit úvěr za splatný v případě prodlení s úhradou závazku dle smlouvy, a žalovaný se zavázal hradit poplatky dle Ceníku, na který smlouva rovněž odkazovala. Ze souhrnného výpisu o pohybu na účtu [číslo] soud zjistil, že peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty dne [datum], a to v plné výši 120 000 Kč. Na vrub a ve prospěch uvedeného účtu byly postupně zaznamenávány došlé platby a dlužné úroky a poplatky za služby spojené s úvěrem. za období od 15. 6. 2020 do 27. 6. 2022. Přípisem ze dne 30. 6. 2022 označená banka žalovanému sdělila, že s ohledem na předchozí porušování smlouvy a neplnění splatných dluhů podle smlouvy [číslo] byl úvěr prohlášen za splatný včetně úroků a ostatních finančních závazků s tím, že ke dni vyhotovení uvedeného přípisu byl dluh stanoven na celkovou částku 103 923,99 Kč. Sdělením ze dne 13. 9. 2022 vyrozuměla banka žalovaného o postoupení pohledávky žalobkyni, a žalovaný byl vyzván, aby své závazky ze Smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] plnil již novému věřiteli, tj. žalobkyni. Uvedené oznámení o postoupení pohledávky je podloženo žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo], na základě které došlo k postoupení pohledávek, mezi nimiž byla rovněž pohledávka za žalovaným z titulu uvedené smlouvy. Smlouva o postoupení pohledávek byla mezi shora označenou bankou a žalobkyní uzavřena dne [datum]. 4. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva označená jako Smlouva o [příjmení] půjčce [číslo] představuje smlouvu, na základě které vznikl mezi uvedenou bankou a žalovaným závazek v podobě Smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 obč. zák., na základě které banka splnila svůj závazek poskytnout žalovanému peněžní prostředky, v daném případě 120 000 Kč, a žalovanému jako úvěrovanému vznikla povinnost tyto peněžní prostředky splatit v dohodnutých splátkách spolu se smluveným úrokem a platbami za sjednané pojištění a dalšími poplatky dle Sazebníku, na který smlouva odkazovala. S ohledem na absenci jakéhokoliv vyjádření, a tedy i obrany žalovaného, má soud za to, že údaje o platbách na vrub úvěrového účtu žalovaného, o němž je zmínka ve shora uvedených skutkových zjištěních, odpovídají skutečnosti, neboť žalovaný netvrdil, že by splatil na jistině úvěru více, než je v žalobě uvedeno, tedy více než je částka 92 157,98 Kč. Soud má dále za to, že banka postupovala v souladu se smlouvou a navazujícími obchodními podmínkami, a tedy rozhodla jednostranně o předčasné splatnosti peněžních prostředků a příslušenství s ohledem na porušování povinnosti ze strany žalovaného, neboť z příslušného výpisu je zřejmé, že žalovaný neposkytoval anuitní splátky řádně a včas. Soud tak žalovanému uložil povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem a dlužnými poplatky za služby spojené s úvěrem ve výši 1 783,64 Kč. Uvedený úrok je žalovaný povinen zaplatit ode dne 1. 7. 2022, resp. od 13. 8. 2022, neboť za dobu od 1. 7. 2022 do 12. 8. 2022 byl tento úrok vyčíslen na částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku. Žalovanému soud dále uložil povinnost zaplatit z dlužné částky úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 obč. zák., a to za shodné období jako úrok. Jelikož dále soud dospěl k závěru, že předložená smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] představovala smlouvu, na základě které došlo podle ustanovení § 1879 ke změně osoby věřitele uvedené pohledávky, kterým je žalobkyně, uložil splnění této povinnosti uvedené v tomto rozsudku v její prospěch. 5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého byla náhrada nákladů za toto řízení přiznána žalobkyni jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady se stávají ze soudního poplatku ve výši 3 758 Kč a dále odměny za zastupování žalobkyně advokátem určené podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za dva úkony právní služby v podobě převzetí a přípravy zastoupení a písemného podání ve věci samé po 4 860 Kč a odměna v poloviční výši, tj. ve výši 2 430 Kč, za tzv. předžalobní upomínku spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby rovněž dle advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést podle zvláštního právního předpisu. Náklady řízení ve výši 19 548,50 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Do nákladů řízení soud oproti požadavku žalobce nezahrnul odměnu za úkon právní služby v podobě předžalobní výzvy v plné výši, a to s přihlédnutím k tomu, že podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. se úspěšnému účastníku sporu přiznávají pouze potřebné náklady potřebné k účelnému uplatňování práva. Ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř. sice stanoví jako podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení zaslání tzv. předžalobní upomínky, avšak pro účely splnění této podmínky postačí zaslání tzv. výzvy jednoduché. Soud se tak již nezabýval vůbec posuzováním toho, zda předžalobní výzva naplňuje charakter tzv. výzvy kvalifikované, či pouze jednoduché výzvy k plnění, neboť případná kvalifikovaná výzva by v daném případě nepředstavovala účelné náklady k uplatnění práva žalobce. V daném případě totiž nebylo zjevné, že by mezi účastníky byl před zahájením tohoto řízení spor např. o charakter dlužné částky či její výši, který by vyžadoval před podáním žaloby kvalifikovaný rozbor, a tudíž pro upozornění na případné soudní řízení postačovala již zmíněná výzva jednoduchá. 6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. s tím, že neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější, než zákonem určené třídenní.