20 C 99/2023-41 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 11 696 Kč s příslušenstvím jako dlužného příspěvku za porušení povinnosti žalované sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [registrační značka], [VIN kód], za dobu od 26.02.2021 do 11.07.2021, ve výši 11 696 Kč spolu s poplatkem představujícím náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že uvedený automobil značky Audi kupoval její bratr, avšak domluvili se, že kupní smlouvu uzavře ona, neboť on tehdy neměl občanský průkaz. Žalovaná předpokládala, že bratr vše zařídí, avšak vůz zaregistroval na její jméno. Žalovaná dále zpochybnila sazbu požadovaného příspěvku. 3. Ke stavu věci soud zjistil, že se žalobkyně na žalovanou obrátila s písemnou výzvou ze dne 13.01.2022 k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně. Z obsahu této výzvy vyplývá, že žalovaná byla evidována jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], představující nákladní automobil s hmotností do 3,5t a dále, že dle informací pojišťoven nebylo k tomuto vozidlu sjednáno v období od 26.02.2021 do 11.07.2021, tj. po dobu 136 dnů, povinné pojištění. Prostřednictvím této výzvy tak žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 11 696 Kč přestavující zmíněný příspěvek za porušení povinnosti pojistit vozidlo v denní sazbě 86 Kč a dále požádala pod podmínkou, že by nedošlo k dobrovolné úhradě příspěvku o úhradu nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, vše ve stanovené lhůtě 60 dnů. Uvedená výzva byla dle informací České pošty převzata k poštovní přepravě. O úhradu shora zmíněného příspěvku podle uvedené výzvy byla žalovaná vyzvána ještě prostřednictvím upomínky ze dne 20.04.2022, přičemž také tato upomínka byla zaslána žalované prostřednictvím poštovní přepravy tak, jak vyplývá z příslušného dokladu předloženého žalobkyní. 4. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaná porušila povinnost podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Soud má totiž za to, že z žalobkyní předložené výzvy lze dovodit, že v ní uvedené údaje byly získány postupem podle ustanovení § 15 zmíněného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který žalobkyni umožňuje získávat od Ministerstva dopravy informace a porovnávat je s informacemi o pojištění vozidel předávané žalobkyně pojistiteli, přičemž žalobkyně je podle § 18 odst. 2 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinna vést evidenci a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti. Uvedenou úvahu tedy uzavírá soud tím, že údaje zaznamenané ve shora uvedené výzvě jsou výsledkem zákonného postupu žalobkyně při zjišťování vozidel z registru silničních vozidel s absencí povinného pojištění odpovědnosti z jejich provozu. Soud tak žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyní požadovaný příspěvek, jehož denní výše v daném případě představuje částku 86 Kč. Výše požadovaného příspěvku je v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů a to, dle jejího ustanovení § 2 odst. 1 písm. o), neboť výše příspěvku podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušovaná povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla s tím, že výši denní sazby podle ustanovení § 4 odst. 5 zmíněného zákona stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Soud dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který jí náleží podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla s tím, že podle sazebníku žalobkyně představuje tento příspěvek v jednotlivém případě 300 Kč. Žalovaná je dále povinna zaplatit z dlužné částky úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 obč. zák. a navazujícího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jdoucí ode dne následujícího po splatnosti, neboť současně soud s ohledem na odeslání příslušné výzvy a na dobu jejího doručení dospěl k závěru, že byla splněna povinnost dle ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle kterého je žalobkyně povinna vyzvat ke splnění povinnosti v trvání nejméně 30 dnů od doručení výzvy. Soud vycházel z ustanovení § 573 obč. zák., dle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná z využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Soud má taktéž za to, že byla splněna podmínka podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tj., že žalobkyně uvedenou výzvu odeslala ve lhůtě do jednoho roku ode dne, kdy se dozvěděla, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla, tj. osobě povinné k zaplacení příspěvku. 5. K obraně žalované soud uvádí, že ačkoli jí byl poskytnut čas k doložení existence pojištění vozidla, případně jeho odhlášení z evidence, žalovaná se k dalšímu ústnímu jednání vůbec nedostavila. Žalobkyně navíc vysvětlila pochybnost vznesené žalovanou stran sazby příspěvku s tím, že vozidlo bylo jako nákladní vozidlo evidováno správně s ohledem na jeho konstrukci (přepážka mezi řidičem a zbytkem vozu). 6. Právo na náhradu nákladů řízení bylo přiznáno žalobkyni podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále odměna advokáta za její zastupování v řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 zmíněného advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a dále odměna za účast u ústního jednání dle ust. § 7 a 11 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 1 580 Kč s paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč a jízdné na trase Praha – Sokolov a zpět vozidlem [registrační značka] při ujetí 332 km ve výši 2 424 Kč (náhrada za PHM a tzv. amortizace ve výši 5,20 Kč na 1 km), resp. 1/3 této částky s ohledem na účast zástupce žalobkyně u dalších dvou jednání a dále náhrada za ztrátu času za 10 půlhodin po 100 Kč rovněž dle advokátního tarifu, resp. opět pouze 1/3 těchto nákladů, tj. 333,30 Kč a příslušná DPH, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna odvést podle zvláštního právního předpisu. Náklady řízení ve výši 5 907,77 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovanou příznivější, než zákonem podpůrně určené třídenní.