22 C 122/2022-46 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě této smlouvy zajišťovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do dne 28. 2. 2021, kdy byla smlouva ukončena. K ukončení smlouvy došlo s ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou odměn za službu poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu dle smlouvy (dále jen„ Odměna“ a„ Služba“), přičemž následně z tohoto důvodu došlo dne 30. 11. 2020 k omezení poskytování Služeb, a to v souladu s čl. 8 .2.1 všeobecných obchodních podmínek (dále jen„ Omezení“). Upomínkou ze dne 5. 2. 2021 byla žalovanému poskytnuta dodatečná lhůta ke splnění dluhu do 28. 2. 2021, přičemž žalovaný byl rovněž upozorněn, že nebude-li Odměna do tohoto data připsána na účet žalobkyně, bude to mít (v souladu s ustanovením § 1978 odst. 2 občanského zákoníku) za následek ukončení smlouvy (odstoupením od smlouvy ze strany žalobkyně). Vzhledem k tomu, že žalovaný Odměnu za Službu neuhradil, došlo k 28. 2. 2021 k ukončení smlouvy na základě odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně. V souladu s čl. 4 zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV žalobkyně měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení, kterými se v případě žalovaného rozumí: Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a Přístupová karta [číslo] (dále jen společně„ technická zařízení“). Tato technická zařízení, která žalovaný od žalobkyně převzal, což stvrdil svým podpisem na smlouvě, v rozporu se svými povinnostmi žalovaný žalobkyni po ukončení smlouvy nevrátil, v důsledku čehož vznikl žalobkyni dle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5000 Kč za nevrácení Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a ve výši 1500 Kč za nevrácení přístupové karty [číslo]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalovaného je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se žalovaný ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně jako poskytovatel uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, konkrétně televize [anonymizováno], a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni sjednanou Odměnu. Pro příjem služeb byla žalovanému poskytnuta technická zařízení, a to Set-top box sériové číslo [anonymizováno] a Přístupová karta [číslo]. Součástí smluvních ujednání byla povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč v případě nevrácení, poškození nebo zničení přístupové karty a smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč v případě nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněného zásahu do zapůjčeného technického zařízení. V případě ukončení smlouvy měl žalovaný povinnost do 10 dnů vrátit žalobkyni zapůjčená technická zařízení. Žalovaný nehradil Odměnu za poskytované služby řádně a včas, dne 5. 2. 2021 jej proto žalobkyně vyzvala k úhradě splatné pohledávky ve výši 846 Kč do 28. 2. 2021, jinak žalobkyně odstoupí od smlouvy. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, a následně nevrátil technická zařízení, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 4. 4. 2022. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud podle ustanovení § 2048 o. z., dle kterého platí, že ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda, a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Ukončením smlouvy ke dni 28. 2. 2021 vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni zapůjčená shora specifikovaná technická zařízení (set-top box a přístupovou kartu), jejíž převzetí žalovaným žalobkyně prokázala podepsanou smlouvou. Součástí smlouvy bylo ujednání, ve kterém se žalovaný mj. zavázal pro případ nevrácení zapůjčených zařízení uhradit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za set-top box a 1 500 Kč za přístupovou kartu. S ohledem na absenci tvrzení žalovaného o vrácení zapůjčených zařízení a zaplacení smluvní pokuty, má žalobkyně vůči žalovanému nárok na zaplacení žalované částky, a proto soud žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.