22 C 60/2023-16 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 740 Kč s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“) žalovaným uzavřela v rámci účastnické smlouvy – zákaznické smlouvy [číslo] k telefonnímu číslu [číslo] kupní smlouvu (dále jen„ Smlouva“). Předmětem koupě bylo ve smlouvě specifikované koncové zařízení (dále jen„ zařízení“), za které se žalovaný zavázal uhradit [právnická osoba] kupní cenu, a to formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, zbývající část kupní ceny byla proto žalovanému doúčtována vyúčtováním [číslo] ze dne 12. 5. 2020 splatného dne 26. 5. 2020. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 8. 2022 přešly pohledávky za žalovaným ke dni 18. 8. 2022 na žalobkyni, o čemže byl žalovaný dopisem odeslaným doporučené vyrozuměn. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy zaslané doporučeně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalovaného je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se žalovaný ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil. Z provedených důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu shodný s obsahem žaloby, tedy že [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 4. 12. 2019 účastnickou smlouvu [číslo] kterou se [anonymizováno] zavázal poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby pro telefonní [číslo] žalovaný se za ně zavázal uhradit vyúčtovanou cenu. Zároveň se [anonymizováno] zavázal poskytnout žalovanému koncové zařízení Samsung Galaxy A50 ([anonymizováno]) - modrý, IMEI [číslo], za cenu 3 998 Kč splatnou ve 23 měsíčních splátkách po 170 Kč. Dne 30. 3. 2020 vypověděl [anonymizováno] smlouvu, neboť žalovaný neuhradil vyúčtování splatná v období od 20. 1. 2020 do 20. 3. 2020. Vyúčtováním ze dne 12. 5. 2020 [anonymizováno] doúčtoval žalovanému neuhrazené splátky (celkem 22) v celkové výši 3 740 Kč se splatností do 26. 5. 2020. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 8. 2022 převedl [anonymizováno] na žalobkyni kromě jiných i shora uvedenou pohledávku za žalovaným, a to s účinností ke dni 18. 8. 2022, kdy byla uhrazena kupní cena. O postoupení byl žalovaný vyrozuměn dopisem [anonymizováno] ze dne 21. 9. 2022. Předžalobní upomínkou ze dne 10. 1. 2023 pak byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Z tvrzení žalobkyně a absence tvrzení žalovaného o úhradě má soud za prokázané, že žalovaný žalovanou částku nezaplatil. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný uzavřel dne 4. 12. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně kupní smlouvu, jejímž předmětem byl shora uvedené koncové zařízení. Kupní cena byla sjednána ve výši 3 998 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit ve 23 měsíčních splátkách po 170 Kč. Žalovaný nehradil řádně a včas vyúčtování za služby poskytnuté žalobkyní na základě účastnické smlouvy a splátky zařízení, [anonymizováno] ji proto dne 30. 3. 2020 vypověděl a dne 12. 5. 2020 doúčtoval žalovanému neuhrazené splátky v celkové výši 3 740 Kč. Žalobkyně se proto oprávněně domáhá jejího zaplacení a soud jejímu návrhu vyhověl, neboť žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu neuhradil, přičemž aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z předložené smlouvy o postoupení pohledávek. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného dlužnou částku uhradit. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má proto podle ust. § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 740 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.