23 C 12/2023-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal úhrady částky 23 300 Kč s příslušenstvím, a to jako dluhu vyplývajícího z podnájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, který žalovaný dne 21. 9. 2022 uznal, a přesto, že se jej zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, konkrétně ve výši 8 000 Kč ke dni 20. 10. 2022 a ke dni 20. 11. 2022 a ve výši 7 300 Kč ke dni 20. 12. 2022, do dne podání žaloby žalobci na tento dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se v předmětném řízení nevyjádřil. 3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující dílčí skutková zjištění. 4. Z listiny označené jako„ Smlouva o podnájmu bytu pro uspokojování bytových potřeb fyzických osob“ soud zjistil, že se žalobce a žalovaný dne 30. 4. 2022 dohodli, že žalobce přenechá žalovanému k dočasnému užívání bytovou jednotku [číslo] na adrese [adresa], (dále jen„ bytová jednotka“), za což mu bude žalovaný hradit měsíčně částku v souhrnné výši 6 000 Kč, a to vždy ke každému 20. dni v příslušeném měsíci. 5. Z listiny označené jako„ Předžalobní výzva dle ust. § 142a o. s. ř.“ a z listiny označené jako„ Podací lístek“ soud zjistil, že žalobce odeslal prostřednictvím poštovní přepravy dne 26. 7. 2022 žalovanému písemnou výzvu k úhradě částky ve výši 12 000 Kč jako neuhrazené ceny za dočasné užívání bytové jednotky, a to včetně upozornění, že neučíní-li tak žalovaný do 5. 8. 2022, bude se žalobce domáhat úhrady této částky soudní cestou. 6. Z listiny označené jako„ Dohoda o splátkách a uznání dluhu“ soud zjistil, že žalovaný dne 21. 9. 2022 uznal, že žalobci dluží peněžní prostředky ve výši 23 300 Kč, představující jím neuhrazenou cenu za užívání bytové jednotky. Žalobce a žalovaný se rovněž dohodli, že žalovaný tyto peněžní prostředky žalobci uhradí, a to po částech ve výši 8 000 Kč ke dni 20. 10. 2022 a ke dni 20. 11. 2022 a ve výši 7 300 Kč ke dni 20. 12. 2022. Účastníci se dále dohodli, že pro případ, kdy by žalovaný neuhradil byť jen jednu z dohodnutých částek ve sjednaném termínu, popř. do pěti dnů od sjednaného termínu, je žalobce oprávněn požadovat po žalovaném úhradu všech do té doby neuhrazených peněžních prostředků. Dohoda účastníků o dočasném užívání bytové jednotky byla ke dni 30. 9. 2022 ukončena. 7. Co do závěru o skutkovém stavu odkazuje soud na dílčí skutková zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu. 8. Podle § 1958 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Podle § 2053 o. z., platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 12. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud uzavřel, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše ve smyslu ustanovení § 2053 o. z. (srov. nález Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. III. ÚS 392/20) a zavázal se jej uhradit ve třech pravidelných měsíčních splátkách se splatností do 20. 10. 2022, 20. 11, 2022 a 20. 12. 2022. Pro případ prodlení žalované s úhradou byť jen jedné z těchto splátek (resp. jejího neuhrazení ani v pěti následujících dnes po datu splatnosti), bylo účastníky sjednáno oprávnění žalobce požadovat na žalovaném úhradu celé (na základě předmětného uznání dluhu) do té doby neuhrazené částky. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, jakož i s ohledem na skutečnost, že žalovaný hned první ze sjednaných splátek ve lhůtě její splatnosti do 20. 10. 2022, ani v následujících pěti dnech neuhradil, uložil mu soud povinnost uhradit žalobci částku ve výši 23 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,25 % ročně z částky 23 300 Kč od 26. 10. 2022 (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2022, sp. zn. 20 Cdo 2764/2022) do zaplacení (§ 1968 o. z. a § 1970 o. z.). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 499 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 932 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1 487 Kč (počítáno z částky 7 080 Kč).