23 C 235/2023-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 2 694 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 4. Účastníci se dne 1. 11. 2021 dohodli, že žalobkyně pro případ způsobení škody provozem osobního vozidla tovární značky BMW, model 5, [registrační značka], poskytne žalovanému nebo třetí osobě účastníky dohodnuté plnění. Za tento závazek žalobkyně se žalovaný počínaje dnem 1. 11. 2021 zavázal platit žalobkyni čtvrtletně cenu 2 383 Kč, a to vždy k 1. dni v měsíci únoru, květnu, srpnu a listopadu příslušného roku. Doba trvání této dohody nebyla sjednána. Žalovaný však ke dni 1. 2. 2022 a 1. 5. 2022 sjednanou cenu ani přes opakované výzvy neuhradil. V neposlední řadě pak byl žalovaný vyzván k úhradě předmětné dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 16. 9. 2022. Přestože žalovaný nijak nezpochybnil existenci žalobkyní požadované dlužné částky, ani nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobkyni nebyla uhrazena, do dne vyhlášení rozsudku ničeho neuhradil. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě vyhověl. 7. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva o odpovědnosti z provozu motorového vozidla na dobu neurčitou, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Pojistné období bylo smluveno jako čtvrtletní s počátkem od 1. 11. 2021. Žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající z mezi ním a žalobkyní uzavřené pojistné smlouvy, a to když ve lhůtě splatnosti do 1. 2. 2022 a 1. 5. 2022 neuhradil sjednané pojistné ve výši 2 383 Kč. Soud tak zavázal žalovaného k úhradě částky představované, v souladu s návrhem žalobkyně, poměrnou částí neuhrazeného pojistného za období od 1. 2. 2022 do 13. 5. 2022 v souhrnné výši 2 694 Kč, a to včetně úroku z prodlení, rovněž v souladu s návrhem žalobkyně, od 14. 5. 2022 do 25. 5. 2023 kapitalizovaným částkou 327 Kč. 8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 694 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.