23 C 418/2022-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 3 020 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného jízdného a neuhrazené přirážky k jízdnému. 2. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 3. Žalovaný dne 29. 6. 2021 uskutečnil přepravu dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní, konkrétně tramvajovou linkou [číslo] v [obec]. Prostřednictvím provedené přepravní kontroly bylo na výzvu žalobkyní pověřené osoby zjištěno, že se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem. O této skutečnosti učinila žalobkyní pověřená osoba záznam označený jako„ Záznam o provedené přepravní kontrole [číslo]“, jehož obsahem byla informace o provedené přepravní kontrole dne 29. 6. 2021 v 16:00 hodin, informace o výši jízdného 20 Kč a o výši přirážky k jízdnému (od 16. dne po provedení přepravní kontroly) ve výši 1 500 Kč, a to spolu s pokynem k jejich uhrazení. Listina byla podepsána žalobkyní pověřenou osobou jako revizorem a žalovanou jako cestujícím. 4. Žalovaný dne 27. 4. 2021 uskutečnil přepravu dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní, konkrétně tramvajovou linkou [číslo] v [obec]. Prostřednictvím provedené přepravní kontroly bylo na výzvu žalobkyní pověřené osoby zjištěno, že se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem. O této skutečnosti učinila žalobkyní pověřená osoba záznam označený jako„ Záznam o provedené přepravní kontrole [číslo]“, jehož obsahem byla informace o provedené přepravní kontrole dne 27. 4. 2021 v 6:11 hodin, informace o výši přirážky k jízdnému (od 16. dne po provedení přepravní kontroly) ve výši 1 500 Kč, a to spolu s pokynem k jejímu uhrazení. Listina byla podepsána žalobkyní pověřenou osobou jako revizorem. 5. Výše jízdného byla žalobkyní stanovena podle nařízení č. 2/2020 [stát. instituce], o tarifu integrované dopravy [anonymizováno] na území [územní celek], (dále jen„ tarif“), účinného k okamžiku provedených přepravních kontrol. Lhůta k úhradě jízdného, jakož i žalobkyní požadované přirážky k jízdnému včetně její výše, byla stanovena„ Smluvními přepravními podmínkami“, (dále jen„ přepravní podmínky“), žalobkyně účinnými ke dni provedené přepravní kontroly, na okamžik zahájení přepravy, resp. v případě přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč na 16. den po provedení přepravní kontroly. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný výše uvedené jízdné či přirážku k jízdnému do dne vyhlášení rozsudku uhradil. 6. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o přepravě zavazuje dopravce přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 172/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“), uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky o přepravním řádu je výše specifikovaná smlouva o přepravě uzavřena mezi cestujícím a dopravcem nejpozději okamžikem nástupu cestujícího do dopravního prostředku provozovaného dopravcem. Nárok na zaplacení přirážky k jízdnému za přepravu bez platného jízdního dokladu, a to včetně její výše stanoví § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách (v případě přepravy prostřednictvím metra, tramvajové a trolejbusové linky), § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (v případě přepravy prostřednictvím autobusové linky). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalovanému vznikla uzavřením smlouvy o přepravě podle § 2550 a násl. o. z. ve spojení s § 3 odst. 1 vyhlášky o přepravním řádu povinnost zakoupením platného jízdního dokladu uhradit žalobkyni jízdné. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný jako cestující platným jízdním dokladem neprokázal a žalobkyni v postavení dopravce do dne vyhlášení rozsudku jízdné neuhradil, vznikl žalobkyni podle článku 4 bodu 6 a 13 přepravních podmínek ve spojení s článkem 2 bodu 3 tarifu nárok na úhradu jízdného ve výši 20 Kč se splatností dne 29. 6. 2021 a přirážky k jízdnému v souhrnné výši 3 000 Kč se splatnostní dne 13. 5. 2021 (částky 1 500 Kč) a 15. 7. 2021 (částky 1 500 Kč), a to včetně úroku z prodlení, v souladu s návrhem žalobkyně, ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 9. 8. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od 7. 6. 2021 do zaplacení. 8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.