42 C 191/2023-32 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 771 Kč, žalovaný měl se žalobkyní dle jejích tvrzení uzavřít dohodu o uznání dluhu a způsobu úhrady dluhu, ve které se zavázal splácet částku 98 591 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z dlužné částky od 10.11.2017 do zaplacení, vše mělo být splaceno nejpozději do konce února 2021. V průběhu splácení byl uzavřen dodatek č. 1 dohody o uznání dluhu a způsobu úhrady dluhu, a to dne [datum], kterým došlo na žádost žalovaného k prodloužení lhůty splatnosti závazku do konce srpna 2022. Žalovaný uhradil dluh ve výši 98 591 Kč ke dni 20.9.2022, neuhradil však sjednané úroky z prodlení z částky 98 591 Kč od 10.11.2017 do 20.9.2022, které žalobkyně vyčíslila na částku 22 771 Kč Ani přes zaslanou výzvu a předžalobní upomínku žalovaný kapitalizovaný úrok z prodlení neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili. 3. Žalobkyně k důkazu předložila dohodu o uznání dluhu a způsobu úhrady dluhu ze dne [datum] včetně jejího dodatku č. 1 ze dne [datum], obě listiny obsahují podpis žalobkyně a žalovaného a jejich předmět odpovídá skutkovým tvrzením žalobkyně uvedeným v odstavci č. 1 odůvodnění tohoto rozsudku, tedy že žalovaný uznává co do důvodu i výše dluh vůči žalobkyni spočívající v neuhrazené náhradě nákladů, které žalobkyni, coby pojišťovně vznikly v souvislosti s léčením jejího pojištěnce [jméno] [příjmení], kterému žalovaný trestným činem prokazatelně způsobil újmu na zdraví. Žalobkyně je dle předloženého výpisu z obchodního rejstříku oprávněná poskytovat veřejné zdravotní pojištění, [jméno] [příjmení] byl pojištěncem žalobkyně od roku 2002, jak žalobkyně doložila kartou pojistného vztahu. Žalobkyně se o zranění svého pojištěnce dozvěděla z dopisu Policie ČR – obvodní oddělení [obec] ze dne 7.6.2017, rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 7.11.2017 sp.zn. 19T 126/2017 byl žalovaný uznán vinným ze spáchání trestného činu tam specifikovaného, kterým došlo ke způsobení újmy na zdraví poškozeného [jméno] [příjmení], žalovanému byla v rozsudku kromě trestu uložena i povinnost k náhradě škody v částce 98 591 Kč, a to ve vztahu k žalobkyni. Výši kapitalizovaného úroku z prodlení, který je předmětem žaloby, žalobkyně vypočítala a svůj výpočet doložila soudu v tabulce na čísle listu 15. Na předžalobní upomínky ze dne 21.11.2022 a 7.3.2023, které byly žalovanému prokazatelně odeslány, žalovaný nereagoval. 4. Zjištěný skutkový stav soud posuzoval po právní stránce dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“ a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle ustanovení § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 5. Žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů, které jí vznikly v souvislosti s léčením jejího pojištěnce [jméno] [příjmení], kterému žalovaný trestným činem prokazatelně způsobil újmu na zdraví, a to ve sjednané výši dle dohody o uznání a úhradě dluhu, žalovaný však nehradil tyto své závazky řádně a včas, když neuhradil úroky z prodlení v kapitalizované částce uvedené v žalobě, své uznané povinnosti tedy nedostál, a to ani poté, co byl žalobkyní upozorněn v rámci předžalobní upomínky na možnost soudního vymáhání dluhu. Součástí uznané jistiny dluhu bylo též příslušenství ve formě úroku z prodlení dle § 1970 o.z., který žalobkyně požaduje od 10.11.2017 do 20.9.2022, když výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na absenci jakéhokoliv tvrzení ze strany žalovaného a dále vzhledem k uznání dluhu žalovaného v písemné podobě, má soud za to, že dluh žalovaného v době uznání dluhu trval a trvá i nadále, žaloba je důvodná a uložil žalovanému dluh v podobě kapitalizovaných úroků uhradit. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, je proto povinen zaplatit žalobkyni i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o.z., který žalobkyně požaduje od 1.11.2022 (ode dne následujícího po náhradním termínu splacení celého dluhu poskytnutého žalovanému v rámci předžalobní upomínky), když výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 739 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 139 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 7. Lhůtu k plnění obou uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, protože neshledal žádné důvody pro stanovení pariční lhůty jakkoli delší.