42 C 308/2023-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 4 256 Kč s úrokem z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského od 21.8.2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku [číslo] směr [obec], čímž uzavřel smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byla povinna zaplatit cenu za přepravu 56 Kč dle platného tarifu. Žalovaný se v průběhu přepravy neprokázal na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem, a proto bylo sepsáno potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek a oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván k zaplacení jízdného 56 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle platného tarifu. V průběhu sepisu potvrzení se žalovaný choval nepřístojně k pověřenému zaměstnanci dopravce, který tak byl donucen přivolat hlídku Policie ČR a za její asistence vyloučit žalovaného z přepravy. Předchůdkyně žalobkyně tak žalovanému naúčtovala ještě přirážku 1 000 Kč za hrubé chování k pověřenému zaměstnanci dopravce, přirážku 1 000 Kč za nepovolené zastavení vlaku a náhrada ve výši 1 200 Kč za zpoždění vlaku o 6 minut. Předchůdkyni žalobkyně tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 4 256 Kč, kterou dosud nehradil. Tuto pohledávku postoupila předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaný neuhradil svůj dluh ani poté, co mu byla odeslána předžalobní upomínka, kde byl upozorněn na možnost vymáhání dluhu soudně. 2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“. 3. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z doložené smlouvy o postoupení pohledávek. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným dne [datum] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23.3.2023. 4. Žalobkyně k žalobě doložila tarif [anonymizováno] drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, smluvní přepravní podmínky [anonymizováno] drah pro veřejnou drážní osobní přepravu, potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek ze dne [datum] včetně vyúčtování dlužného jízdného, naúčtovaných přirážek k jízdnému a naúčtované náhradě za zpoždění vlaku, předžalobní upomínku včetně dokladu o jejím odeslání dne 23.3.2023. 5. Z listinných důkazů založených ve spise došel soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný dne [datum] využil k cestě vlak [číslo] směr [obec] bez platné jízdenky, čímž porušil smluvní přepravní podmínky [anonymizováno] drah pro veřejnou drážní osobní přepravu. Žalovaný je na základě potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek povinen uhradit předchůdkyni žalobkyně cenu jízdného 56 Kč spolu s přirážkou k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Protože při řešení porušení Smluvních přepravních podmínek došlo k hrubému chování vůči pověřenému zaměstnanci dopravce, je dále žalovaný povinen zaplatit přirážku 1 000 Kč za. Zároveň v důsledku výše uvedených okolností došlo k zastavení vlaku vinou cestujícího a zpoždění vlaku o 6 minut, proto je žalovaný povinen zaplatit také přirážku 1 000 Kč na zastavení vlaku vinou cestujícího a náhradu za zpoždění vlaku ve výši 1 200 Kč dle platného tarifu [anonymizováno], tj. v částce 200 Kč za každou minutu zpoždění. 6. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovaným. Žaloba byla s ohledem na obsah výše uvedených listinných důkazů a na absenci obrany ze strany žalovaného shledána důvodná, nárok je odůvodněn ustanovením § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovaný porušil povinnosti stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (§ 37) a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§ 7 a § 15). Podle čl. 140 Smluvních přepravních podmínek se za porušení přepravních podmínek považuje, pokud cestující: a) nemá zakoupenu jízdenku po nástupu do vlaku v obsazené stanici, b) nemůže nebo odmítne v době plnění přepravní smlouvy předložit platnou jízdenku nebo průkaz na slevu a odmítne nebo nemůže na místě zaplatit jízdné, doplatek jízdného nebo přirážku. V těchto případech zaplatí přirážku 1 000 Kč. Podle čl. 144 písm.z) Smluvních přepravních podmínek se za porušení přepravních podmínek se považuje, pokud cestující neuposlechne pokyn daný mu pověřeným zaměstnancem [anonymizováno]. V těchto případech zaplatí přirážku 1 000 Kč. Podle čl. 103 Smluvních přepravních podmínek se za porušení přepravních podmínek považuje, pokud cestující zaviní nepovolené zpoždění, zdržení nebo odřeknutí vlaku. V takovém případě zaplatí přirážku 1 000 Kč a náhradu za zpoždění nebo odřeknutí dle Tarifu, tj. v částce 200 Kč za každou započatou minutu zdržení, nejméně 600 Kč Celkem tedy je žalovaný povinen uhradit žalobkyni 4 256 Kč. Splatnost pohledávky nastala 21.8.2022, tedy následujícího dne po absolvování jízdy vlakem. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; Protože žalovaný jízdné, přirážku a náhradu za zpoždění vlaku neuhradil, dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o. z. právo na zaplacení úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu včetně příslušenství vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to v souladu s vyčíslením provedeným žalobkyní. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 256 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze třech úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby), a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. 7. Lhůtu k plnění obou uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, protože neshledal žádné důvody pro stanovení pariční lhůty jakkoli delší.