7 C 167/2023-27 — Okresní soud v Sokolově

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Žalobce v žalobě uvedl, že:„ Právní předchůdce žalobce, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), uzavřel s žalovaným [příjmení] smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí Smlouvy také Všeobecné obchodní podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] a Ceník služeb, s nimiž žalovaný vyslovil bezvýhradný souhlas. V souladu se Smlouvou byly žalovanému poskytnuty sjednané služby u telefonního čísla [číslo], a to včetně služeb doplňkových a poskytovaných třetími stranami (dále jen„ Zprostředkovaný prodej“). Za poskytnutý Zprostředkovaný prodej se žalovaný zavázal řádně platit ceny v souladu se Smlouvou v rámci vyúčtování od [anonymizováno], jedná se zejména o položky s označením Zprostředkované služby (zejména SMS na speciálně zpoplatněná čísla, Audiotex), Platební služby (zejména dárcovské SMS, platba přes SMS). V rámci těchto služeb docházelo ze strany [anonymizováno] i k účtování zprostředkovatelského poplatku dle Ceníku za zprostředkování těchto služeb třetích stran. Své povinnosti ze Smlouvy žalovaný porušil, když řádně a včas neuhradil poskytnuté služby Zprostředkovaného prodeje, a to částku 594 Kč dle vyúčtování služeb [číslo] za období 20.04.2020 – 19.05.2020, vystaveného dne [datum], splatné dne 03.06.2020 a dále částku 842 Kč z vyúčtování služeb [číslo] za období 20.03.2020 – 19.04.2020, vystaveného dne [datum], splatného dne 04.05.2020. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s ní spojenými byla ze strany [anonymizováno] postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a to s účinností ke dni 18.08.2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z účastnické smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že k telefonnímu číslu žalovaného [číslo] byly umožněny i zprostředkované služby. Z vyúčtování služeb [číslo] za období 20.04.2020 – 19.05.2020, vystaveného dne [datum], splatného dne 03.06.2020 vyplývá, že žalovanému byly mimo jiné účtovány služby za zprostředkování v částce 594 Kč a z vyúčtování služeb [číslo] za období 20.03.2020 – 19.04.2020, vystaveného dne [datum], splatného dne 04.05.2020 byla účtována částka 842 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vyplývá, že [právnická osoba] a.s. postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to s účinností ke dni 18.08.2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Žalobkyně má právo na úhradu služeb, které si žalovaný objednal od třetích subjektů prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobkyně. Uvedené služby jsou podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005, zák. o elektronických komunikacích, službami obsahu. Objednané služby měly být hrazeny přímo žalobkyni. Povinnost žalované k úhradě takových plnění žalobkyni byla sjednána ve všeobecných obchodních podmínkách, které tvoří součást smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi žalobcem a žalovaným. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 436 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.