7 C 25/2023-30 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 294 701,68 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku ze smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], poskytla žalované úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 11,99% p.a.. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky řádně a včas nesplácela, načež předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 14.07.2022 zesplatnila. Následně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 294 701,68 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 23 168,92 Kč ke dni 12.08.2022 a dále úroku z prodlení ve výši 540,08 Kč ke dni 12.08.2022 a dále do zaplacení. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě listinných důkazů obsažených ve spise zjistil následující skutkový stav věci: Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], respektive návrhu žalované a akceptace banky, obojí z [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně- [právnická osoba] poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 300 000 Kč. Žalovaná se podpisem smlouvy zavázala vrátit úvěr žalobkyni i s úrokem ve výši 11,9 % ročně v měsíčních splátkách po 4 302,39 Kč. Žalovaná své závazky z uzavřené smlouvy řádně a včas nehradila, neboť, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu, od 15.06.2022 na svůj dluh neuhradil ničeho, a proto banka dopisem ke dni 14.07.2022 zesplatnila úvěr žalované. Následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.08.2022 postoupila banka pohledávku za žalovanou na žalobkyni a zároveň žalované tuto skutečnost oznámila dopisem z 13.09.2022. Zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovanou k úhradě celé dlužné částky, přičemž žalovaná poté již žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradila. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle § 2395 a násl. o. z., tedy podle právní úpravy úvěru. Podle § 2395 o. z. platí:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ V daném případě žalobkyně prokázala, že se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru o shora citovaném obsahu a že žalované poskytla sjednané prostředky. Prokázáno také bylo, že žalovaná úvěr řádně nesplatila. Proto soud uzavřel, že žalobkyně má právo na zaplacení částky 294 701,68Kč, což je nezaplacená jistina poskytnutého úvěru, stejně jako sjednaného úroku ve výši 11,9 % ročně z částky 294 701,68 Kč od 15.07.2022, tedy od zesplatnění úvěru do zaplacení. Uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení soud posoudil podle § 1970 o. z., podle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní není v rozporu s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47 363 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 789 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 294 701,68 Kč sestávající z částky 9 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 400 Kč ve výši 6 174 Kč.