7 C 38/2023-25 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení žalované částky s příslušenstvím a to na základě uzavřené účastnické smlouvy [číslo] ze dne [datum], smlouvy [číslo] ze dne [datum], smlouvy [číslo] ze dne [datum], smlouvy [číslo] ze dne [datum], smlouvy [číslo] ze dne [datum], smlouvy [číslo] ze dne [datum] a smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Nedílnou součástí všech uvedených smluv byla kupní smlouva a rovněž Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ VPST“), se kterými žalovaný vyslovil podpisem Účastnické smlouvy výslovně souhlas. Součástí všech účastnických smluv bylo i ujednání o kupní smlouvě na koncové zařízení typu: Samsung Galaxy A12 („ Zařízení“), a to za zvýhodněných podmínek. Žalobkyně se zavázala, že žalovanému poskytne slevu na koncová zařízení. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla řádně a včas hrazena vystavovaná vyúčtování, byly v souladu se smluvními ujednáními služby z předmětné smlouvy deaktivovány, smlouva byla předčasně ukončena a byla požadována poměrná část podmíněné slevy zařízení ve výši 1.181,94 Kč zpět, a to prostřednictvím Vrubopisu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně připojila k návrhu účastnické smlouvy [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] všeobecné obchodní podmínky, dlužné vyúčtování [číslo] výzvu z 3.11.2022 s dokladem o odeslání. Z předložených listin zcela jednoznačně vyplývá, že žalovaný uzavřel se žalobkyní účastnické smlouvy podle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a dále smlouvy kupní podle ustanovení § 2079 odst. 1 o. z. Na základě účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému koncová zařízení, přičemž na kupní cenu byla poskytnuta podmíněná sleva, vázaná na řádné splacení vystavených vyúčtování. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 273,58 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně tou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soudu je totiž známo, že žalobkyně uplatnila již více žalob s obdobnými nároky, tj. na obdobném skutkovém základu.