10 C 75/2024-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 770 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen Zákon). Žalobkyně zjistila, že osobní automobil RZ: , SPZ, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu vozidla , Anonymizováno, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný jako provozovatel neměl od 21. 11. 2022 do 17. 3. 2023 k vozidlu sjednáno pojištění, i když tato povinnost vyplývá z ust. z § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 117 dní. Žalovaný tímto jednáním porušil povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto dle ust. § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek ve výši 65 Kč za každý den v souladu s ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., celkem tedy za 117 dní ve výši 7 605 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvků. Splatnost příspěvku nastala 19. 7. 2023. Dále žalobkyně uvedla, že zjistila, že osobní automobil RZ: , SPZ, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu vozidla , Anonymizováno, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný jako provozovatel neměl od 20. 11. 2020 do 28. 2. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění, i když tato povinnost vyplývá z ust. z § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 101 dní. Žalovaný tímto jednáním porušil povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto dle ust. § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek ve výši 65 Kč za každý den v souladu s ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., celkem tedy za 101 dní ve výši 6 565 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala 2. 2. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných částek a poplatků spojených s mimosoudním uplatněním výzvou.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.4. Žalobkyně předložila listinné důkazy - výzvy k úhradě příspěvků nepojištěných, upomínky a předžalobní výzvy. Obsah těchto listin je v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný byl v uvedených obdobích provozovatelem i vlastníkem vozidla RZ: , SPZ, , k němuž nebylo po dobu 117 dnů a k vozidlu RZ , SPZ, , k němuž nebylo po dobu 101 dní sjednáno pojištění odpovědnosti, a vozidla byla v tomto období vedena v registru silničních vozidel jako provozovaná.5. Podle ustanovení § 1 odst. 2 Zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, může provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci (odst. 2). Podle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit , právnická osoba, příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výš denní sazby podle druhu vozidla. Podle ustanovení § 4 odst. 4 Zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit , právnická osoba, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle ustanovení § 4 odst. 5 Zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle ust. § 4 odst. 6 Zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady , právnická osoba, zaniká, pokud , právnická osoba, do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku dle odst. 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky MF č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., se denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm 3 do 2 500 cm3 včetně stanoví ve výši 65 Kč. Podle ustanovení § 2a dané vyhlášky výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.6. Na základě zjištěného skutkového stavu v souladu s právním posouzením věci soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný neměl ke svým vozidlům, v uvedených obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti, vznikla mu tak v souladu se shora citovanými ustanoveními povinnost uhradit příspěvky žalobkyni, jejichž výše je součinem počtu dnů a denní sazby 65 Kč, která odpovídá druhu vozidla dle shora uvedené vyhlášky, tedy celkem ve výši 7 605 Kč ohledně vozidla RZ , SPZ, a vozidla RZ , SPZ, ve výši 6 565 Kč. Žalobkyně zaslala ve lhůtě výzvy k úhradě příspěvků. V souvislosti s mimosoudním uplatněním práva pak žalobkyni vznikl nárok i na poplatek ve výši 2 x 300 Kč. Vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky, soud proto rozhodl o povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 14 770 Kč včetně příspěvků. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, žalobkyně má dle ustanovení § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení v požadované výši 15 % z částky 7 605 Kč od 20. 7. 2023 do zaplacení a ve výši 11,75 % z částky 6 565 Kč od 3. 2. 2022 do zaplacení v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř.7. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 300 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 300 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 252 Kč a soudní poplatek 800 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 2 252 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.