20 C 118/2024-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí 1 336 Kč s příslušenstvím jako nákladů, které vynaložila za odborné lékařské vyšetření zaplacené , Anonymizováno, nemocnici a. s. na základě faktury č. , číslo, a za toxikologické vyšetření, jež zaplatila Nemocnici , Anonymizováno, na základě faktury č. , číslo, s tím, že tato vyšetření byla na její žádost provedena poté, co při silniční kontrole proděné Policií České republiky dne , datum, vzniklo u žalovaného podezření, že řídí vozidlo pod vlivem návykové látky, což se posléze potvrdilo.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ke stavu věci soud na základě důkazů předložených účastníky, resp. žalobkyní, zjistil, že dne , datum, prováděla Policie České republiky v obci , adresa, kontrolu dodržování bezpečnosti silničního provozu a jedním z kontrolovaných byl rovněž žalovaný, který řídil vozidlo RZ , SPZ, . Při této kontrole vzniklo podezření, že žalovaný řídil vozidlo pod vlivem návykové látky, a byl proveden orientační test s pozitivním výsledkem, a řidič byl tak vyzván k odběru biologického materiálu a k postoupení lékařského vyšetření. Uvedené zjištění vyplývá z úředního záznamu Policie ČR o provedené kontrole ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, . Policie České republiky poté požádala o vyšetření žalovaného, a tato vyšetření byla skutečně provedena, což vyplývá z žalobkyní předloženého protokolu o lékařském a toxikologickém vyšetření ze dne , datum, , přičemž výsledek byl pozitivní, tedy v biologických vzorcích žalovaného byla zjištěna přítomnost návykových látek. Soud dále zjistil, že žalobkyně za klinické vyšetření žalovaného jako osoby podezřelé z požití alkoholu zaplatila částku 486,08 Kč, a to , Anonymizováno, nemocnici a. s. na základě faktury č. , číslo, a za tzv. toxikologické vyšetření částku 850 Kč na základě faktury č. , číslo, ve prospěch Nemocnice , Anonymizováno, Zaplacení uvedených faktur vyplývá z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni u České národní banky pod číslem , č. účtu, ze dne 2. 4. 2024. Soud dále zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky za obě vyšetření, a to prostřednictvím výzev ze dne 15. 4. 2024, které byly žalovanému zaslány prostřednictvím poštovní přepravy tak, jak vyplývá žalobkyni předložených poštovních doručenek.4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně v rámci svých pravomocí provedla příslušnou kontrolu bezpečnosti silničního provozu a s ohledem na vzniklá podezření požádala o uvedená odborná vyšetření. V souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. Náklady těchto vyšetření uhradila žalobkyně, a poté, co se ukázala přítomnost alkoholu a jiné návykové látky, požádala žalobkyně správně podle ustanovení § 24 odst. 2 a 5 zmíněného zákona žalovaného o úhradu těchto nákladů, které vznikly. Jelikož žalovaný na výzvu žalobkyně včas nereagoval, uložil mu soud splnění této povinnosti v tomto rozsudku s tím, že vedle dlužné částky 1 336 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jdoucí ode dne následujícího po dni, který byl žalobkyni určen jako datum splatnosti, neboť v daném případě se jednalo o pohledávku splatnou na výzvu S ohledem na doručení příslušné výzvy žalobkyně je tak žalovaný od data, kdy žalobkyně požaduje zmíněný úrok z prodlení již zjevně v prodlení. V daném případě se totiž uplatní domněnka doručení dle ustanovení § 573 občanského zákoníku, dle kterého se zásilka podaná k poštovní přepravě považuje za doručenou třetí pracovní den po jejím odeslání, přičemž ze zmíněné poštovní doručenky je zjevné, že ta byla připravena k vyzvednutí pro žalovaného na poště dne 22. 4. 2024.5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyni jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří paušální náhrada náležející účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, dle ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 245/2015 Sb. za dva nutné úkony v řízení (předžalobní výzva a sepis žaloby) po 100 Kč, tedy náklady ve výši 200 Kč.6. Soud dále rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek za řízení, neboť žalobkyně je podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, od placení soudních poplatků osvobozena. Žalobkyně byla zároveň v řízení úspěšná a žalovaný zároveň nemá vůči ní právo na náhradu nákladu řízení, a soud tak postupem podle ustanovení § 2 odst. 3 zmíněného zákona o soudních poplatcích rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek za žalobu, který v daném případě činí podle položky 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatku 1 000 Kč, neboť jak je naznačeno, došlo k přechodu poplatkové povinnosti pro splnění citovaných podmínek zmíněného ustanovení.7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější než zákonem podpůrně určené třídenní.